Balonová patálie

Cesta čínského balonu nad USA a jeho sestřelení stíhacím letounem F-22 Raptor nad Atlantikem u pobřeží Jižní Karoliny vyvolala nemalou mezinárodní pozornost. Jak ale napsal Washington Post příběh s balonem nese v sobě prvky frašky.

Pentagon předpokládá, že byl určen ke špionáži, Čína tvrdí, že byl meteorologický a nad USA jej zanesl vítr. Otázkou zůstává, proč ho Američané nechali v minulém týdnu putovat od Aleutských ostrovů přes Aljašku nad Montanu s odpalovacími silami mezikontinentálních balistických raket Minuteman III, až po východní pobřeží USA. Přitom mají k dispozici sofistikovaný systém protivzdušné obrany a ultramoderní letectvo.

Připomíná to příběh z roku 1987, který zaskočil tehdejší sovětské politické a vojenské velení. Devatenáctiletý německý pilot Matthias Rust pronikl z Finska do sovětského vzdušného prostoru v letounu Cessna a protivzdušná obrana neudělala nic, aby let překazila. Přistál u Rudého náměstí 28. května zrovna na Den pohraničních vojsk.

Tato blamáž spustila čistku v sovětské armádě - z funkce byl Michailem Gorbačovem kromě mnoha jiných funkcionářů odvolán i ministr obrany Sokolov. Soudí se, že mu to poskytlo příležitost zbavit se těch generálů, kteří byli v opozici vůči jeho politice "perestrojky".

Nemůže tak čínský balon nad USA nakonec sloužit i pro politické cíle? Podle amerických představitelů, kteří hovořili se vždy dobře informovaným sloupkařem Washington Post Davidem Ignatiusem není jasné, o kolik citlivějších informací mohl balon získat víc než čínské satelity na nízké oběžné dráze.

Navíc se ukázalo, že během prezidentského období Donalda Trumpa krátce proletěly nad Spojenými státy nejméně tři čínské balony a žádný nebyl sestřelen. Tehdy nepředstavovaly pro USA hrozbu? Tato informace otupila kritiku republikánských kongresmanů, kteří obvinili Bidena ze slabosti vůči Číně, přičemž jeden z nich dokonce požadoval kvůli nečinnosti vůči balonu Bidenovu rezignaci.

Jenže kauza s balonem má politické následky. Do Pekingu měl minulý pátek zamířit na svoji první návštěvu americký ministr zahraničí Blinken, která měla zřejmě za cíl obnovit realističtější tóniny v americko-čínských vztazích, což dostalo impulz na setkání prezidentů USA a Číny na Bali v listopadu minulého roku. Balon tomu zabránil.

Nabízí se tak hypotéza, zda nemohla sloužit těm silám, které si nějakou normalizaci vztahů nepřejí. Daniel Russel, viceprezident Asijské společnosti a bývalý náměstek amerického ministra zahraničí pro východní Asii a Pacifik, řekl, že incident zkazil atmosféru a přitvrdil pozice obou stran.

Ve velmi turbulentní atmosféře kvůli ruské válce na Ukrajině a dění kolem Tchaj-wanu to jistě není dobrá zpráva.   

Miloš Balabán, Právo