Český obranný průmysl může pomoci státu v krizi. Potřebuje ale více podpory

Sněmovna v pátek 21. dubna odhlasovala zákon, podle kterého budou muset jít každý rok na armádu dvě procenta HDP. Schválit ho musí ještě Senát a měl by platit od letošního července Ministryně obrany Jana Černochová zdůraznila, že je to důležitý krok pro budování vlastní obrany i ve světle ruské vojenské invaze na Ukrajinu. "Modernizaci našim vojákům dlužíme," dodala.

Jen pro připomenutí: naposledy bylo alokováno na obranu 2,21 procenta HDP v roce 2003 za vlády sociálně-demokratického premiéra Vladimíra Špidly, a to v podstatě příznivější bezpečnostní situaci. Pro zákon hlasovali poslanci vládní pětikoalice i poslanci ANO. Jedná se o jedno z málo témat, kde na pozadí neshod o způsobu vládnutí v době ekonomické krize panuje konsensus. Armáda tak příští rok dostane 150 miliard korun a rozpočet se jí skokově zvedne o 40 miliard. Není to málo, a však armáda by tyto prostředky měla dostat nehledě na komplikovanou ekonomickou situaci státu, kdy schodky státního rozpočtu narůstají. Kvůli covidu dosáhl deficit za předchozí vlády cca 800 miliard korun, loni to bylo 360 miliard, letos je schválený schodek 295 miliard, bude to ale nepochybně více (podle odhadu některých expertů možná až 400 miliard korun). A rozpočtový výhled ministerstva financí na další dva roky počítá s deficitem 280, resp. 260 miliard korun. Český stát tak utratí za šest let o dva biliony více než kolik má k dispozici.

Úsporná opatření jsou tak zřejmě nevyhnutelná. Jakou budou mít podobu, je věcí politického rozhodnutí vlády. Zároveň je však třeba vzít v úvahu, zda krize nemůže být pro některá průmyslová odvětví příležitostí k jejich dalšímu rozvoji, což by mohlo v důsledku pomoci dluhy umořovat. Příkladem může být český obranný průmysl, jehož pomoc Ukrajině ukázala, že má nemalý potenciál. Nové bezpečnostní reálie navzdory ukončení horké fáze konfliktu budou zřejmě vyžadovat posílení a rozšíření jeho výrobních kapacit a je tak otázkou, zdali by se rozmach výrobců zbraní a vojenského materiálu skutečně nemohl stát jedním z tahounů růstu HDP, který by pomáhal řešit i rozpočtové problémy.

Největší pozornost pak poutá zakázka na pořízení pásových bojových vozidel pěchoty CV90 za 52 miliard korun od švédského výrobce BAE Systems, kdy ministryně obrany věří, že do léta předloží vládě smlouvu o koupi. V médiích se však objevily informace, že Švédové zřejmě nejsou schopni cenu dodržet, a tak se bude údajně muset škrtat ve vybavení obrněnců (údajně ve výši sedmi miliard korun). Kolem závazku na čtyřicetiprocentní zapojení českého průmyslu do zakázky, které je zcela zásadní záležitostí, panuje dosud ze strany resortu mlčení. Pokud by z tohoto požadavku ministerstvo ustoupilo, nebyla by to samozřejmě pro český obranný průmysl vůbec dobrá zpráva. BAE Systems nicméně opakovaně ujišťovala, že závazek ve věci průmyslové spolupráce v té podobě, jaká byla definována v zadávací dokumentaci, dodrží a navíc věří, že díky této spolupráci získají české společnosti další příležitosti v projektech, které nyní BAE Systems řeší pro další evropské klienty.

Povzbudivé je, že český obranný průmysl má stále ambici prosazovat se i na vzdálených trzích. Potvrdilo se to v průběhu dubnové návštěvy premiéra Petra Fialy do Asie, kdy s početnou podnikatelskou delegací premiér navštívil Filipíny, Indonésii, Singapur, Vietnam, Kazachstán a Uzbekistán. Nechyběly zde velké zbrojařské firmy jako Excalibur Army, Colt CZ Group, Česká zbrojovka, Omnipol a STV GROUP. V jihovýchodní Asii jsou pro české společnosti reálné šance získat, s ohledem na zvyšující se napětí v regionu, opravdu zajímavé a lukrativní zakázky. Např. Filipíny zahájily v roce 2018 rozsáhlou modernizaci své armády, na kterou vláda vyčlenila v přepočtu okolo 130 miliard korun.

Není od věci připomenout, že do regionu již úspěšně pronikla firma Excalibur International spolu s firmou Retia (obě společnosti jsou součástí holdingu CSG) s dodávkou systému protivzdušné obrany středního dosahu a systému taktických balistických raket pro indonéské ministerstvo obrany za téměř 12,2 miliardy korun.

Miloš Balabán, CZ DEFENCE