Chromá kachna v Bílém domě

Každý americký prezident, který už nemůže být znovu zvolen, je po prezidentských volbách počátkem listopadu oslaben. Jeho vliv poklesne, pozornost se soustředí na nástupce. Odcházející prezident nemá šanci přijít s nějakou velkou politickou iniciativou, kterou by mohl prosadit. Stane se chromou kachnou.

Do této role se teď dostává ještě o něco dříve Joe Biden. Z obhajoby mandátu sešlo. I když ve svém středečním projevu k národu z Oválné pracovny Bílého domu vzletně hovořil o tom, že "obrana demokracie je důležitější než jakákoliv funkce" a že je "čas předat štafetu nové generaci" proces jeho "odcházení" z funkce nebyl úplně dobrovolný.

Po jeho selhání v televizním souboji s Donaldem Trumpem koncem června byl vystaven silnému tlaku špiček demokratické strany, hollywoodských celebrit podporujících demokraty i vlivných sponzorů vyhrožujících, že pokud neodstoupí a neobjeví se nový prezidentský kandidát, zablokují svůj příspěvek na prezidentskou kampaň ve výši 90 milionů dolarů (přes 2 miliardy korun).

Biden nakonec kapituloval. Britský list The Guardian napsal, že byl konfrontován s vlastní smrtelností, nespravedlností věku a krutým pragmatismem volební politiky. A politoložka Barbara Perryová z Virginské univerzity poznamenala, že Biden "cítí, že stárne a musí opustit profesi, které zasvětil celý svůj dospělý život, přičemž ví, že to málo moci, co ještě měl, dnes zmizelo."

Prezident tak má před sebou v Bílém domě necelý půlrok. V něm by chtěl podle svého projevu zanechat otisk v zahraniční politice: přispět k řešení války o Gazu a také zastavit Rusko na Ukrajině. Bude to mít těžké.

Přesvědčit izraelského premiéra Benjamina Netanjahua, aby změnil svou válečnou strategii v Gaze se asi nepovede. Ten se sice s Bidenem setkal, ovšem po plamenném projevu v Kongresu, v němž slíbil "totální vítězství" nad Hamásem. Cenou za něj nicméně je devastace Gazy s mnoha oběťmi, což Bidenovi dlouhodobě vadí. A prezident nemůže pominout ani to, že americké poltické špičky jsou ve vztahu k Netanjauhovi rozděleny, nemalá část demokratů ho kritizuje, kdežto republikáni za ním stojí. Pro Netanjahua tak má spíše význam orientovat se na Donalda Trumpa.

V případě Ruska má Biden také tak trochu svázané ruce. Putin čeká na výsledek prezidentských voleb, neboť pokud v nich Trump vyhraje může se změnit americký přístup k Ukrajině. Za povšimnutí stojí telefonát mezi Trumpem a ukrajinským prezidentem Zelenským, ve kterém se mluvilo o "brzkém ukončení války". Neocitá se tak Biden tak trochu mimo hru?

Jisté je, že si finále své dlouhé politické kariéry představoval určitě zcela jinak. 

Miloš Balabán, Právo