Co Česku připomněla španělská apokalypsa

Záplavy, které zdevastovaly třetí největší španělské město Valencii způsobily "studené kapky". Jev, ke kterému dochází, když se studený vzduch pohybuje nad teplými vodami Středozemního moře a způsobí proces, jehož výsledkem jsou extrémní deště a silné bouřky. Na východě Španělska napršelo 29. října za osm hodin tolik vody, kolik jí tam jindy spadne za celý rok.

Rozbouřené řeky pak strhávaly mosty, ničily domy a zaplavily ulice troskami i stovkami zničených aut, někdy i s mrtvými vevnitř. Zemřelo 202 lidí a další stovky se pohřešují. Téměř 400 tisíc lidí se ocitlo bez pitné vody, přes sto tisíc bez elektřiny.

Jednou z příčin je fatální selhání státu. Meteorologové varovali před intenzívními srážkami s hrozbou záplav několik dní předem, regionální vláda ovšem vydala varování do mobilů až 29. října večer, kdy už se voda valila ulicemi Valencie. S lidmi začala komunikovat ještě později než pozdě. A kritiku za to, že do postižené oblasti nevyslal hned armádu, si vysloužil i španělský premiér Pedro Sanchéz.

Otázka politické zodpovědnosti za špatnou reakci na krizi je teď v zemi mimořádně žhavá. Přesvědčil se o tom na vlastní kůži i král Felipe. Když postižené oblasti po tragédii navštívil, dočkal se nepřátelské reakce obyvatel, kteří na něj za křiku nadávek házeli bláto.

Tragédie může otřást politickou scénou, která není zcela stabilní. Za posledních devět let se uskutečnilo pět parlamentních voleb, vládnutí závisí na křehkých koalicích, katalánský separatismus stále vytváří napětí, a navíc se v politice etablovala krajně pravicová strana Vox.

Španělská média v této souvislosti připomínají, že efektivita státu a jeho orgánů v konfrontaci s krizí je nejlepší reklamou na demokracii. To, co se stalo ve Valencii, ale může přispět k jejímu zpochybnění.

Rozjíždět se už začíná i debata, zda změny klimatu nevybízejí k rozsáhlejším sociálním změnám a hledání nového ekonomického modelu. To poslední především s poukazem na fakt, že mnoho místních samospráv umožnilo nekontrolovatelný rozvoj měst – v provinciích Valencie, Alicante a Murcia bylo například postaveno 280 tisíc domů v oblastech ohrožených záplavami.

Španělská tragédie tak nabízí i varování ostatním zemím. V Česku, které si nedávno také prošlo povodňovým dramatem, bychom si například mohli s novou intenzitou připomenout, jak moc stále pokulháváme v investicích do ozdravení krajiny, prevence a bezpečnosti.

Miloš Balabán, Právo