Covid v krizích

Nastupující léto už pandemii covidu vytěsnilo. Užíváme si život bez roušek, i když v Německu jsou i v těchto vedrech dál povinné respirátory ve veřejné dopravě, užíváme si otevřené restaurace, kulturní festivaly a samozřejmě zahraniční dovolené, jejichž prodej po dvou hubených letech láme rekordy. Cestovky varují, že letos žádné zájezdy last minute nebudou.

Jenže nelze nebrat na vědomí varovnou zprávu, která se objevila minulý týden: v Česku, a nejen zde, začíná opět stoupat počet nakažených koronavirem. Šéf národního institutu pro zvládání pandemie Roman Chlíbek uvedl, že se v dalších týdnech budou projevovat nové podvarianty omikronu, což bude znamenat rychlé šíření další vlny covidu-19. Nepochybně k tomu pomůže i velký dovolenkový pohyb Čechů.

Vakcinologové mluví o zásadním významu podzimního očkování a plédují dokonce za čtvrtou dávku. Takže míč je opět na straně ministerstva zdravotnictví a vlády, aby nezapomněli na očkovací kampaň. Čísla jsou jasná: dokončené očkování má téměř 6,9 milionu lidí, na přeočkování dorazilo 4,2 milionu. Takže se musí počítat i s otevřením očkovacích center a s jejich zabezpečením.

A vlády i kraje se musí připravovat na to, jak případně zvládnout další covidový nápor bez toho, aniž by se zásadněji ochromil chod společnosti. Má to ještě větší strategický význam než v roce 2020 a 2021, protože teď jsme konfrontováni s nebývalou kumulací krizí: válkou na Ukrajině, raketovým růstem cen energii, kovů, potravin a s tím spojenou nebývalou inflací. Velký otazník stále visí nad tím, zda budeme mít na podzim a v zimě dostatek plynu.

V potaz musíme brát i to, že pokračující politika nulové tolerance vůči covidu v Číně může přinést další problémy v globálních dodavatelských řetězcích.

Představa, že se to všechno ještě zahustí další covidou vlnou a restrikcemi není příliš vábná. Stejně jako nějakými politickými otřesy kvůli možnému sociálnímu napětí poté, co lidé uvidí účty za energie nebo problémům uvnitř koalice. Ostatně jednu ochutnávku kvůli dění v hnutí STAN zažíváme už teď.

To je ale asi to poslední,na co by lidé během zřejmě náročného podzimu byli zvědavi.

Miloš Balabán, Právo