Dlouhá válka a výdrž Západu

Ukrajina dosahuje v boji s Ruskem vojenských úspěchů. Kandidát na prezidenta generál Pavel věří, že Ukrajinci do zimy osvobodí území anektované po 24. únoru. Je to optimistický scénář. Situace je ale možná složitější.

Putinova mobilizace ukazuje, že chce za každou cenu udržet nezákonně anektovaná území. Nevylučuje použití "krajních prostředků" k obraně zájmů Ruska, což podnítilo spekulace o hrozbě použití jaderných zbraní.

Zatím vidíme včerejší masivní raketové útoky na Ukrajinu zasahující i klíčové objekty státu a kritické infrastruktury, což je pomsta za úspěšnou ukrajinskou akci na Krymském mostu.

Je jasné, že Ukrajina by bez vojenské a ekonomické pomoci z USA a Evropy v konfrontaci s Ruskem nepřežila. Solidarita s ní je nyní mimořádná. Hlavně pro Evropu budou následující měsíce těžkou zkouškou, zda se podaří pomoc Ukrajině udržet i v době krize.

Evropská rada pro zahraniční vztahy přišla s expertními odhady o výší pomoci. Vojenská podpora si vyžádá přibližně 100 miliard eur. Každý měsíc je třeba na Ukrajinu poslat 5 miliard eur, aby byla udržena v chodu, neboť výběr daní pokrývá pouze 40 procent veřejných výdajů a očekávaný pokles HDP je přes 30 procent. Náklady na odstraňování válečných škod a rekonstrukci země se odhadují na 700 miliard eur, což je víc než plán EU na obnovu po covidové pandemii.

Ředitel rady Mark Leonard k tomu poznamenal, že schválení takové částky podpory pro jeden nečlenský stát bude vyžadovat politicky hrdinský čin. Některým evropským politikům se do něj nemusí chtít.

Je třeba brát v potaz i geopolitický kontext války. Rusko se zdá být osamoceno, podrobnější pohled ale ukáže, že to není úplný obraz. I přes určitou zdrženlivost a včerejší výhradu vůči ruské válce ze strany čínského politického vedení je patrné při pohledu na vyjádření některých čínských politiků, médií a akademiků, že konflikt na Ukrajině je považován i za součást studené války vedené USA proti Číně. Od toho se odvine i forma čínské podpory Rusku.

Nehrozí tak eskalace "zástupné války" mezi dvěma globálními bloky? Víme, co znamená a co přinesla v Koreji, Vietnamu nebo Afghánistánu.

Bývalý špičkový německý diplomat, expředseda Mnichovské bezpečnostní konference a velký německý atlantista Wolfgang Ischinger konstatoval v listu Handelsblatt, že Německo by chtělo na Ukrajině mír co nejdříve. Bez dodávek těžkých zbraní Ukrajincům to nepůjde. Jenže Američané mohou mít jiný pohled na rychlé ukončení války, neboť jejich strategickým cílem je dlouhodobé oslabení Ruska. Německé (a tedy obecně evropské) zájmy se zde dle Ischingera nemusí nutně shodovat, protože Spojeným státům nehrozí energetická krize.

Zima tak může rozhodnout, zda "evropský týl Ukrajiny" vydrží. Nedojde ale k posunu i v USA? Trumpovi republikáni dávají najevo, že se jim nezamlouvá výše vojenské podpory Kyjevu. Pokud vyhrají volby do Kongresu může dojít k jejímu omezení.

O osudu Ukrajiny se nerozhoduje jen na východní bojové frontě.

Miloš Balabán, Právo