Do Evropy se vracejí hranice

Když v Evropě před časem začala díky "Schengenu" padat jedna hranice za druhou, zavázaly se země, které do zóny volného pohybu vstoupily, že kontroly obnoví jedině v případě velmi vážného ohrožení. Celkem jedenáct z nich teď dospělo k závěru, že právě taková situace zrovna nastává.

Když se ze silné ochrany vnější unijní hranice stala pouhá fikce, vracejí se pohraničníci na svá stanoviště od Francie až po Slovensko, od Švédska po Německo. Stranou nezůstalo stát ani Česko.

Novou realitu nedávno popsal evropský zpravodajský web Euractiv. "Cestování z Rakouska do Německa vlakem působí jako by Schengen nikdy neexistoval. Jakmile překročíte hranice, vlak zastaví, všechny jeho dveře jsou zamčené. Vlakem prochází ozbrojení policisté kontrolující doklady. Důsledkem kontrol je zpožďování všech spojů."

Příčiny jsou zřejmé. Další válka na Blízkém východě, hrozba teroristických útoků a sílící uprchlická vlna. V roce 2022 se třetina z milionu migrantů, kteří vstoupili do Unie přes její vnější hranice, volně pohybovala po celém schengenském prostoru. Letošní čísla budou pravděpodobně ještě vyšší, což zesiluje bezpečnostní riziko.

Jeho naléhavost si letos Evropané mohli uvědomit nejen během teroristických ataků v Belgii a Francii , ale i při pohledu na propalestinské demonstrace, jejichž účastníci vyjadřovali pochopení pro krvelačný Hamás.

Těžkou hlavu z toho dnes mají především v Paříži, která bude v létě hostit olympijské hry. A Německo už tahá za záchrannou brzdu. Pod tlakem letošních tří set tisíc žádostí o azyl zpřísnilo podmínky pro jeho udělení, omezilo dávky pro migranty a chce ze země rychleji odeslat ty, kteří v řízení neuspějí.

Na unijních stolech ovšem stále jako téma leží otázka povinného přerozdělování uprchlíků. Ministr vnitra Vít Rakušan (STAN) sice říká, že na to Česko nikdy nepřistoupí, nicméně už v červnu republika vyslovila souhlas s vyjednávacím rámcem, který zmiňovanou povinnou solidaritu zahrnuje. Není těžké si představit pod jak silným tlakem se země v tomto ohledu ocitne.

Každopádně začíná být zjevné, že migrační politika se stane jedním z klíčových témat nadcházejících eurovoleb. Už teď na podzim stačila pozměnit část kontinentální politické krajiny. Tu nizozemskou po volbách do tamního parlamentu, německou pak po těch zemských. V obou výrazně uspěly silně protiimigrační strany. 

Miloš Balabán, Právo