Evropa si musí lámat hlavu s ukrajinskou strategií

Polský premiér Donald Tusk si podle polské televize IVP Info minulý týden postěžoval na množství setkání, summitů a videokonferencí v Evropě k Ukrajině s tím, že to nevede k žádným výsledkům a mír to nepřibližuje.

Na povrch se asi dostala frustrace z evropské politiky na ukrajinském směru, která se začíná dostávat do slepé uličky, zatímco Američané i přes všechny pochybnosti a problémy pokračují v diplomatickém úsilí o nalezení mírového řešení války.

Těžkosti naznačil i poslední unijní summit 20. března. To, že maďarský premiér Viktor Orbán potopí rezoluci k další podpoře Ukrajiny založené na strategií "mír prostřednictvím síly", se čekalo. Následně ale neprošel návrh evropské šéfdiplomatky Kaji Kallasové na poskytnutí dalších 40 miliard eur pomoci Kyjevu. Francie, Itálie a Španělsko to odmítly. Neuvažují už nejen tyto země tom, že se miliardy eur mohou spíše hodit na přezbrojování vlastních armád? Neuspěl ani návrh na vyčlenění pěti miliard eur na koupi dvou milionů dělostřeleckých granátů.

Evropa si teď musí lámat hlavu s politickými šoky přicházejícími z Washingtonu doprovázenými tlakem z Moskvy, a svými omezenými možnostmi jednat na Ukrajině autonomně bez USA. Obojí limituje "koalici ochotných", pod vedením francouzského prezidenta Emmanuela Macrona a britského premiéra Keira Starmera, jejímž hlavním cílem má být poskytnutí mírových sil na Ukrajinu.

Počítá se s třiceti tisíci vojáky, nicméně není jisté, zda se je podaří dát dohromady. Politická vůle je mezená. Italská premiérka Giorgia Meloniová prohlásila, že posílat evropská mírová vojska na Ukrajinu je "riskantní, drahé a neefektivní", Polsko účast v misi odmítlo – prioritou je pro něj ochrana vlastních hranic, Německo spíše váhá. Američané navíc nenaznačili ochotu misi podpořit. Bez jejich zpravodajských informací, letectva a logistiky se přitom mise uskutečnit nedá. Macron sice zvažuje, že by mírové síly Evropy mohly působit pod vlajkou OSN, to ale neprojde v Radě bezpečnosti přes Rusko a USA mohou být též rezervované.

V Bruselu zároveň zavládl podle portálu Politico ponurý pocit "realismu" z toho, že je Unie mimo hru v mírových rozhovorech o Ukrajině. Přesto se nevzdává. Na další schůzce svolané Macronem na dnešek do Paříže se mají podle dostupných informací posuzovat možnosti Evropy v mírovém procesu.

Evropští lídři už jednali o tom, kdo by se mohl ujmout role hlavního vyjednavače. Z kuloárů vyplynulo, že to automaticky nemusí být šéfdiplomatka Kallasová. Asi se bere v potaz, že když byla nedávno v USA, neudělal si na ni čas americký ministr zahraničí Marco Rubio, i její vyjádření, že svobodný svět potřebuje nového lídra místo Donalda Trumpa.

Miloš Balabán, Právo