Evropa slabých lídrů. Největším ohrožením demokracie je ekonomický úpadek Evropské unie

Prezident Petr Pavel vystoupil minulý týden na konferenci Forum 2000 s projevem ve kterém varoval před ohrožením demokracií nedemokratickými mocnostmi, které se snaží přeformátovat stávající světový řád. Jmenoval v této souvislosti Rusko a Čínu, které ohrožují demokracii a stabilitu. Zmínil růst hybridních hrozeb, před kterými jsou západními demokraciemi stále zranitelnější a křehčí. Podle prezidenta je třeba se k tomu postavit čelem s tím, že živnou půdou hybridních hrozeb je frustrace lidí, které sužuje nejistota, zvyšující se životní náklady či negativní dopady migrace. Právě to slouží našim protivníkům, kteří se snaží podkopat důvěru lidí v demokratické instituce a oslabit tak demokratický stát. Prezidentův závěr je kategorický: Musíme tuto otázku projednat a velmi rychle reagovat. Musíme zmobilizovat všechny svoje zdroje."

Konfrontace s realitou ale povzbudivě nevyznívá. Mario Draghi, italský expremiér a bývalý prezident Evropské centrální banky, vypracoval pro Evropskou komisi zprávu o budoucnosti evropské konkurenceschopnosti k jejímuž obsahu konstatoval: "Pokud se Unie urychleně nevzchopí, radikálně nezmění pravidla svého fungování, nerozhodne se masově investovat, nezvýší produktivitu a neobnoví hospodářský růst, čeká ji tváří v tvář světové konkurenci úpadek se všemi důsledky pro její blahobyt, ba existenci."

Draghi dal 170 doporučení, jak se tomu vyhnout, jenže napříč Evropou panuje skepse, zda budou přijata. Narazil návrh na společné financování investic na podporu rozvoje Unie ve výši až 800 miliard eur ročně. To okamžitě odmítl německý kancléř Olaf Scholz.

Není divu. Nejsilnější ekonomika EU nebyla schopna od jeho nástupu k moci v roce 2021 prokázat udržitelný růst nejméně dvě čtvrtletí po sobě. A agentura Fitch aktuálně snížila ekonomický rating Francie, zařadila jí do kategorie zemí s negativním výhledem.

Unii zároveň nechávají daleko za sebou USA a Čína ve vývoji technologií nové generace. Zelený úděl, který měl být vlajkovou lodí Unie, ve střetu s ekonomickou realitou vyvolává rostoucí odpor mezi voliči, což vede i k nárůstu volebních zisků krajně pravicových politických sil napříč Evropou. Dlužno dodat, že se až tají dech nad tím, jak nezvládnutá elektromobilita potápí evropský automobilový průmysl.

Patrná je slabost evropských lídrů. Olaf Scholz Německu, Emmanuel Macron ve Francii, Pedro Sánchez ve Španělsku nebo Donald Tusk v Polsku vládnou pomocí křehkých koalic. Rostoucí podpora sil krajní pravice i levice lídry znervózňuje a nejsou ochotni utrácet politický kapitál na "evropské priority" ani vyzývat voliče k "přinášení obětí".

Není tak mobilizace všech zdrojů k obraně demokracie, k čemuž vyzývá náš prezident, spíš jen zbožným přáním?

Miloš Balabán, lidovky.cz