Evropské zbrojení bude během na hodně dlouhou trať

Evropa chce více zbrojit, aby odstrašovala Rusko a podporovala Ukrajinu. Z té se má podle slov předsedkyně Evropské komise Ursuly von der Leyenové stát "ocelový dikobraz". Klíčem k tomu je posílení evropského obranného průmyslu. V několika příštích letech se na znovuvyzbrojení Evropy počítá s investicí 800 miliard eur.

Naplnit tento ambiciózní záměr ale nebude jednoduché. Brusel poskytne komplikovaným evropským financováním jen 150 miliard eur, zbytek, 650 miliard, musí dodat členské země, pokud ovšem navýší zbrojní výdaje o 1,5 procenta HDP.

Političtí lídři v silně zadlužených evropských zemích budou muset mít odvahu předstoupit před voliče a označit obranné výdaje za prioritu, i když populace volá po zvýšení výdajů na zdravotnictví, sociální péči, bydlení a důchody. Najít cestu k tomu, jak se vyhnout kvůli zbrojení demontáže evropského sociálního státu, což může přinést další politickou destabilizací celé Evropské unie, je pěkný bolehlav. Stejně jako vysoké ceny energií, které mohou vést k deindustrializaci kontinentu.

Evropa teď hledí hlavně k Berlínu, který počítá s vytvořením obřího finančního balíku na obranu a investice do infrastruktury v objemu 500 miliard eur. Neobejde se to ale bez zrušení dluhové brzdy a navýšení veřejného dluhu. Německo má výhodu, že je oproti ostatním evropským zemím ve vztahu k HDP relativně malý – 63 procent, zatímco v případě Francie, Itálie nebo Španělska je to více než 100 procent.

Částečným řešením dilematu "zbraně nebo máslo" napříč Evropou může být zefektivnění evropského obranného průmyslu. Vždyť evropské armády mají asi 170 hlavních zbraňových systémů ve srovnání s asi 30 ve Spojených státech. Lze si ovšem představit ostré politické spory, pokud by se měl vyrábět jeden druh stíhacího letounu třeba v Itálii nebo ve Švédsku a musela se kvůli tomu uzavřít fabrika ve Francii. Nebo kdyby naopak Francie dostala přednost při výrobě systémů protivzdušné obrany před Německem.

Uvažovat lze i o větším využití obranného průmyslu k posílení ekonomické výkonnosti státu. Platí to i pro Česko. V analýze obranného průmyslu za rok 2024 společnosti Ernst & Young se uvádí, že z každé investované koruny do některých obranných projektů lze vygenerovat až 3,2 koruny zisku, což se například týká obrněnce Pandur. Bez upřednostnění domácího výrobce, se ale takového zisku nedosáhne.

Dosud nicméně platí, že Evropa utratí osmdesát procent všech prostředků na nákup zbraní mimo EU, hlavně ve Spojených státech. Navýšené evropské obranné rozpočty tudíž posilují hlavně americkou ekonomiku. Dosáhnout zásadního obratu bude obtížným během na hodně dlouhou trať. 

Miloš Balabán, Právo