Hausnumera a ohrožená věda

Politicky neviditelná ministryně pro vědu a výzkum Helena Langšádlová náhle o sobě dala více vědět, když komentovala záměr ministra financí Stanjury tvrdě ořezat výdaje na vědu a výzkum o deset procent. "On nastřelil některá hausnumera a teď o tom budeme jednat" řekla.

Vědu, výzkum, vývoj a inovace přitom pětikoaliční vláda považuje dle svého programového prohlášení za jednu ze svých priorit. Dočteme se v něm, že se jedná o základní investici do budoucnosti země, její prosperity a konkurenceschopnosti, o nástroj, jak zachytit globální megatrendy – především digitální a zelenou tranzici. Naší ambicí má být zařadit se mezi evropskou vědecko-výzkumnou špičku. A prostřednictvím vědy a výzkumu se má posilovat kritické myšlení a chápání světa v širších souvislostech.

Jsou to hezká slova a velké plány. Teď to můžeme vnímat jako nezávazné slohové cvičení, když má Akademie věd přijít o 600 milionů, vysoké školy o 2,1 miliardy, Technologická agentura a Grantová agentura o 2,1 miliardy korun. A nádavkem v ministerstvu školství mají škrty dosáhnout 20 miliard.

Výdaje na vědu a výzkum v rámci EU nebyly žádnou hitparádou ani v minulých letech. V roce 2022 dosahovala podpora vědy zhruba 0,58 procent HDP, když o deset let dříve to bylo 0,66 procent. Dostáváme se tak už do evropského podprůměru a ve srovnání třeba s Izraelem už nám ujel vlak.

Velmi trefně ohodnotil záměr ministra financí známý biochemik, ředitel Ústavu organické chemie a biochemie AV ČR profesor Jan Konvalinka: "Jestli je to míněno vážně a mělo by to projít, tak je to velmi vážný zásah do toho, jak funguje v běžném roce věda a výzkum. To jsou všechno věci, kde ušetříme desetikorunu a přijdeme o stovku." Profesor Konvalinka je v Praze 6 zastupitelem za STAN…

Škrtací mánie dopadne i na některé vědecké obory a pracoviště, které patří do světové špičky. Jde i o to, zda se nenaruší léta budovaná mezinárodní spolupráce, včetně mezinárodních týmů.

Sečteno a podtrženo: tupé škrty nejenže podlomí akceschopnost domácí vědy, ale zadělávají i na budoucí snížení naší konkurenceschopnosti, což je pro jeden z nejprůmyslovějších států Evropy na pováženou. A navíc sníží i schopnost odolnosti naší země vůči velkým krizím. Nepochybujme, že po pandemii a ruské válce na Ukrajině přijdou další.

Snad ještě existuje naděje, že se ministryni Langšádlové podaří pomocí její oblíbené "strategické komunikace" přesvědčit ministra financí, aby od nesystémových škrtů upustil. Moc bych na to ale nesázel.

Miloš Balabán, Právo