Hlavolamy nejen pro Bidena

Americký prezident Biden míří už po třetí do Evropy na schůzku zemí G7 a summit NATO. Jsou to vrcholné politické události v turbulentní době, kterou svět a Západ dnes prožívá. Válka na Ukrajině, vztah k Rusku a Číně, energetická a potravinová krize, rostoucí inflace jsou klíčové body politické agendy, které budou v centru pozornosti.

Od poslední cesty Bidena do Evropy uplynuly tři měsíce. V březnu spojenci v rámci EU a NATO projevili nebývalou jednotu: uvalili na Rusko za invazi na Ukrajinu bezprecedentní sankce, otevřeli prostor pro masivní vojenskou pomoc Ukrajině a začali společně řešit dosažení energetické nezávislosti na Rusku.

Koncem června se ale ukazuje, že počáteční optimismus ohledně udržení jednoty a naděje, že Ukrajina může v konfliktu s Ruskem uspět poněkud slábne. Ukrajina je pod těžkým vojenským tlakem na Donbasu, dodávky zbraní pro ni sice pokračují, jenže možnosti Západu se blíží jeho limitům, zbraně už ve skladech docházejí.

Slábne i politická vůle. Stačí se podívat na Německo - přes tvrzení, že Ukrajině dodává těžké zbraně, skutečnost je zcela opačná. Podle časopisu Foreign Policy se američtí představitelé vyhýbají vyjádření bezpodmínečné podpory ukrajinskému vítězství a vysocí zástupci prezidentské administrativy šli ještě dále: otevřeně prohlásili, že Washington neusiluje o ukrajinské vítězství. Podle The Economist si nyní Amerika vytyčila na Ukrajině vágnější a méně ambiciózní cíl: dát jí "prostředky k odstrašení nepřítele a k její obraně".

Panují i obavy z toho, že konflikt se potáhne delší dobu. Ředitelka zpravodajských služeb USA Avril Hainesová varovala, že Putin se připravuje na dlouhotrvající konflikt s tím, že Rusko sází na svoji větší schopnost snášet problémy než protivníci, kteří se musí potýkat s dopady války na ceny energií, potravin a inflací, což je oslabuje.

Faktem je, že v řadě zemí EU a NATO kvůli tomu roste napětí. Viděli jsme dlouhé tahanice v EU kolem embarga na ruskou ropu. Německo už přikročilo kvůli obavám ohledně zajištění stabilních dodávek plynu k vyhlášení stavu ohrožení.

Problém je i "západní týl". Britský premiér Johnson přestál pokus o své svržení v konzervativní straně za alkoholické párty v době covidu s odřenýma ušima, prezident Macron přišel o většinu v parlamentu, ohrožena je i italská vláda rozpadem populistického Hnutí pěti hvězd. I Biden to má těžké: mimo Ruska musí řešit další dvě R - recesi a republikány, kteří větří příležitost k vítězství v listopadových volbách do Kongresu. Amerika se také znovu polarizuje: Nejvyšší soud USA zatrhl federální právo na potrat. Biden na to reagoval slovy, že je to tragická chyba a realizace extremistické ideologie. Věru silná slova.

Klíčové země Západu tak musejí řešit těžký úkol: udržet politickou stabilitu doma a jednotu navenek. Pokud se to třeba i pod tlakem ekonomických problémů nepodaří, další osud Ukrajiny bojující s Ruskem může být komplikovaný. A nic na tom nezmění ani udělení kandidátského statusu pro členství v EU. 

Miloš Balabán, Právo