Horko ve světě: Planeta se nám snaží něco říct

Letošní květen byl dvanáctým po sobě jdoucím měsícem, během kterého průměrné globální teploty překonaly všechna pozorování od roku 1850. Přispívá k tomu i cyklický jev El Niňo, který je synonymem dodatečného globálního oteplování, a to tím, že ohřívá povrch oceánů. Vědci soudí, že letos se jeho dopad objeví nejsilněji. A v roce 2030 mají být extrémním horkem zasaženy už 4 miliardy lidí.

Situace je ale dramatická už teď. Stačí se podívat do Středomoří, kde teploty už v červnu atakovaly čtyřicítky. Britské ministerstvo zahraničí dokonce vydalo kvůli nadměrnému horku varování před cestami do Řecka, Španělska, Turecka a na Kypr. Řekové neskrývají obavy z opětovného vzniku požárů ve vyprahlé zemi, které minulý rok vedly k úprku ohrožených turistů z hotelů na ostrově Rhodos. Nemůže nakonec časem klesat atraktivita odpočinku v tradičních středomořských turistických destinacích, neboť extrémní vedra budou přinášet větší míru zdravotních a také bezpečnostních rizik?

Horko už jsou celosvětovým problémem. Americká Národní meteorologická služba uvedla, že koncem května zažilo téměř jeden a půl miliardy obyvatel planety alespoň jeden den, kdy teplota dosáhla přes 39 stupňů Celsia, což je podle lékařských expertů hranice ohrožující lidský život.

Nadměrnému vedru byli vystaveni stovky milionů lidí v pásu od Pákistánu, přes Indii až po Blízký východ. A když se zde podle Scotta Deninnga, profesora atmosférické vědy na Coloradské státní univerzitě, spojí letní vedra s vlhkým vzduchem vanoucím od moře může být tato kombinace smrtící. Trable tak zažívá i Saudská Arábie, která je sice na horko zvyklá, letos je ale už extrémní. Doplatilo na něj smrtí přes tisíc muslimů na tradiční pouti do Mekky. Teplotní apokalypsou si v uplynulých týdnech prošly i Spojené státy. Od Kalifornie po Floridu lidé zakoušeli teploty okolo 40 stupňů Celsia, v Las Vegas to bylo dokonce 44 stupňů.

Před spalujícím vedrem se lidé ve vyspělých zemích světa chrání klimatizací. která má zajistit snesitelnější podmínky pro práci, život a třeba i trávení dovolených. Jenže to přináší další zátěž pro životní prostředí. OSN varuje, že zdvojnásobení energetických zdrojů na používání klimatizací obydlí a veřejných prostor může do roku 2050 generovat až deset procent světových emisí. Jen v USA má dnes klimatizaci už devadesát procent amerických domácností, rozšiřovat se bude i v Evropě a nepochybně i v miliardové Číně nebo v dalších bohatnoucích asijských zemích se stamiliony obyvatel. Svět se tak opět dostává do dalšího začarovaného kruhu.

A generální tajemník OSN António Guteress může jen rezignovaně prohlásit, že se nám planeta vysokými teplotami snaží něco říct, jenže se zdá, že neposloucháme.

Miloš Balabán, Právo