I Evropa je stále ve hře v jednáních o Ukrajině

Dočká se Ukrajina třicetidenního příměří, které by mohlo být počátkem konce války? Po více než třech letech bojů bliklo světlo na konci tunelu, cesta k možnému míru bude ale ještě trnitá. Pozitivem ovšem je, že dosud umrtvená diplomacie dostává novou šanci.

Po jednání americké a ukrajinské delegace v saudskoarabské Džiddě to vypadalo, že Američané vyvinou na Rusy tvrdý tlak, aby ohlášený záměr příměří akceptovali. Americký prezident Donald Trump hřímal, že pokud ho Rusové nepřijmou mohou očekávat tvrdou reakci Washingtonu, ministr financí Scott Bessent vyhrožoval zostřením protiruských sankcí na nejvyšší možnou úroveň.

Po kanonádě silných slov se ale nakonec ukázalo, že se odehrává další kolo americko-ruské diplomatické partie kolem Ukrajiny. Američané nemohli počítat s tím, že ruský prezident Vladimír Putin obratem návrh na okamžité příměří přijme. Nesmetl ho ovšem úplně ze stolu – jen vyslovil požadavek, že USA musí poskytnout jasnější obrázek o tom, co příměří obnáší, a jak bude technicky zajištěno. O tom jednali Putin se zmocněncem Trumpa Stevem Witkoffem ve čtvrtek večer.

Následovalo Trumpovo vyjádření, že z "Ruska přicházejí dobré signály ohledně příměří s Ukrajinou", a ministra zahraničí Marca Rubia, že "USA nemohou tvrdit, že se Moskva snaží zdržovat jednání o Ukrajině, naopak věří, že jde o posun vpřed". Zřejmě i proto prezident Volodymyr Zelenskyj v sobotu připustil, že příprava k příměří zabere minimálně měsíc a možná i o trochu víc.

Všímejme si také, že v pátek odletěli do Washingtonu k jednání s Trumpovým poradcem pro národní bezpečnost Michaelem Waltzem bezpečnostní poradci lídrů Německa, Francie a Británie. Evropané jsou stále "ve hře" i přes současné napětí v transatlantických vztazích.

Na bojišti se mezitím schyluje pod silným ruským tlakem k ústupu Ukrajinců z části Kurské oblasti Ruska, kterou se jim podařilo obsadit počátkem srpna minulého roku. Padá tak Zelenského naděje, že bude moci s "kurskou kartou" nějak hrát při případných mírových jednáních.

Trump pak v sobotu prohlásil, že v této chvíli se Moskva na Ukrajině nachází v "silné vojenské pozici". Lze to považovat za signál Kyjevu, aby zvažoval ústupky, které urychlí mírový proces? Vyloučit se to nedá. Kyjev musí brát v potaz jakou nátlakovou hru s ním Washington hrál s přerušením a posléze obnovením vojenské pomoci. Teď je otázkou kam až je současný americký prezident ochoten zajít, aby se naplnila jeho ambice mírotvorce.

V každém případě má reálpolitika opět navrch, stejně jako tomu bylo třeba ve Vietnamu nebo Afghánistánu. Nejde ale nakonec hlavně o to, kolik se zachrání lidských životů?

Miloš Balabán, Právo