Izraelské bouřlivé léto

Izraelský parlament schválil zákon, který omezuje pravomoci nejvyššího soudu. Jedná se o klíčovou část vládní soudní reformy. Cílem je omezit pravomoc nejvyššího soudu zrušit určitá rozhodnutí vlády tím, že je označí za nepřiměřená.

Podle nemalé části veřejnosti celá reforma omezuje izraelskou demokracii, přičemž v jejím pozadí jsou viditelné dva záměry: osobní pohnutky premiéra Netanjahua vyhnout se stíhání kvůli korupci a snaha krajně pravicových a ortodoxních stran zbavit se překážky, která by jim bránila mj. v legalizaci rozšiřování židovských osad na okupovaném Západním břehu Jordánu.

Jde ovšem ještě o mnohem víc. Servítky si nebral nejstarší a velmi čtený izraelský deník Haarec: "Změna ústavní struktury Izraele má za cíl proměnit zemi v teokratický, bigotní, rasistický a temný stát, kde budou diskriminovány ženy, LGTB lidé, arabští občané a další menšiny a která anektuje okupovaná území a nastolí oficiální vládu apartheidu".

Zároveň konstatoval, že i když schválení zákona bylo smutným dnem pro Izrael, poslední týdny ukázaly, že bitva o něj není prohraná s tím, že demokratický tábor se stal mocnou silou, která je připravena prosadit hodnoty demokracie. Svědčí o tom masové protesty v ulicích izraelských měst, které trvají již několik měsíců. Po pondělním schválení kontroverzního zákona opět zaplavily centra Tel Avivu a Jeruzaléma statisíce demonstrantů. Dochází k otevřenému ostrému střetu politických zájmů mezi izraelskými sekulárními a reformními občany na jedné straně a jeho ultraortodoxními komunitami na straně druhé. Bývalý premiér Ehud Olmert dokonce hovoří o reálné hrozbě občanské války.

Odbory zvažují zahájení další celostátní generální stávky. Došlo i k nevídané věci v historii židovského státu pro něhož je bezpečnost jednou z klíčových priorit po celou dobu od jeho založení: tisíce záložníků se zavázaly k tomu, že pokud soudní reforma projde nebudou se hlásit do služby. Nepochybně by to mělo vážné důsledky pro zajištění obrany země.

Vážnost situace si uvědomují i Spojené státy, největší izraelský spojenec. Nestabilita v Izraeli by mohla představovat další komplikaci v americké blízkovýchodní politice. Bílý dům zatím vydal stručné prohlášení, které, aniž by jmenovalo premiéra Netanjahua, označilo pondělní hlasování za nešťastné a zároveň podpořilo úsilí prezidenta Herzoga a některých dalších izraelských politiků o vytváření širšího konsensu prostřednictvím politického dialogu. Dění v Izraeli ale štěpí i Ameriku - republikáni jsou na straně izraelské vlády.

Izraelské bouřlivé léto, které má i mezinárodní přesah, tak může předurčit další osud jediné demokracie na Blízkém východě. 

Miloš Balabán, Právo