Kdo může odvrátit širší válku na Blízkém východě
Blízkovýchodní drama pokračuje s mimořádnou intenzitou. Po likvidaci několika vedoucích činitelů Hamásu a Hizballáhu visí od začátku srpna ve vzduchu otázka, zda vypukne širší válka mezi Íránem, jeho spojenci a Izraelem nebo zda je možné ji odvrátit. Zatím se žhaví diplomatické linky.
V pondělí vydali společné prohlášení francouzský prezident Emmanuel Macron, britský premiér Keir Starmer a německý kancléř Olaf Scholz a vyzvali Írán a jeho spojence, aby se zdrželi útoků, které by dále eskalovaly regionální napětí a ohrozily příležitost dohodnout se na příměří v Gaze a propuštění rukojmích.
Právě to má být na stole na summitu svolaném na čtvrtek z popudu USA, Egypta a Kataru, které na něj pozvaly zástupce Izraele a Hamásu. Pokud by k dohodě došlo, šance na odvrácení konfliktu se zvýší. Nejhorší scénář asi odvrátí i samotné jednání – Teherán by jen těžko zahájil útok, který by jeho pozitivní výsledek mohl ohrozit.
Co přesně se ale odehrává v íránském nejvyšším vedení? Může docházet ke střetu mezi jestřáby, kteří si přejí přímý útok na Izrael za každou cenu a umírněnými politiky, kteří jsou si vědomi jeho rizik. Podle britského listu The Telegraph: nový íránský prezident Pezeškján se pokouší odradit generály mocných íránských revolučních gard od útoku na Tel Aviv, místo čehož preferuje zacílení na "izraelská aktiva" v sousedních zemích Íránu. Část vedoucích íránských činitelů si také uvědomuje nestabilní ekonomickou a sociální situaci. Případná válka by ji mohla zhoršit s rizikem dalších protivládních protestů, které už Írán několikrát v posledních letech zažíval. Právě proto USA varovaly Írán před "vážným rizikem důsledků pro jeho ekonomiku a novou vládu, pokud zahájí velký útok na Izrael".
Írán může odrazovat i zvýšený přísun americké vojenské síly do blízkovýchodního regionu. Na základě rozhodnutí amerického ministra obrany Austina zde bude rozmístěna raketová ponorka USS Geogia, schopná vypalovat balistické střely, a do oblasti rovněž míří letadlová loď Abraham Lincoln.
A nemohou nakonec od války Írán odrazovat i Rusové? Ti by sice mohli chtít Američanům "zatopit" na Blízkém východě, kvůli jejich podpoře Ukrajině, jenže na druhé straně, pokud by měl Írán svázané ruce válkou, mohlo by to limitovat jeho vojenskou pomoc Moskvě, kterou na Ukrajině potřebuje. A navíc by se válka mohla negativně dotknout ruských zájmů v Sýrii.
Jeden z hlavních klíčů k tomu, zda vypukne, či nevypukne konflikt, ovšem drží izraelský premiér Netanjahu. Pro něj totiž případná dohoda o příměří v Gaze a o propuštění rukojmích může vést i ke konci v premiérském křesle.
Miloš Balabán, Právo