Když Írán slibuje pomstu Izraeli
Blízkovýchodní drama pokračuje. Izrael v krátkém sledu po sobě zlikvidoval dva vůdce teroristických organizací spojených s Íránem.
Úderem bezpilotníku byl v Bejrútu zabit Fuád Šukr, dvojku hnutí Hizballáh zodpovídající za vojenské aktivity. Byla to odplata za raketový útok na Golanské výšiny, při kterém zahynulo 11 mladých Drúzú. A ve středu ráno připravil dlouhodobě připravený bombový atentát v Teheránu o život Ismáila Haníju, politického lídra hnutí Hamás. Pokud k tomu přičteme nedávnou likvidaci jeho vojenského velitele Muhammada Dajfa v Gaze, lze to vnímat i jako pomstu izraelské armády a zpravodajských služeb za ponížení, kterému byly vystaveny po masakru 7. října.
Izraelský premiér Benjamin Netanjahu řekl minulý týden novinářům, že Izrael zasadil nepřátelů,"drtivé rány". Nemá nicméně likvidace izraelských odpůrců jen krátkodobý význam, navíc s rizikem, že po nich dojde k eskalaci? Deník Washington Post konstatuje, že vraždy vrátily Blízký východ na pokraj větší války, přičemž panuje obava, že Spojené státy už nebudou schopny vyvinout dostatečný diplomatický tlak, aby jí odvrátily. O lecčems vypovídá i telefonát amerického prezidenta Joea Bidena Netanjahuovi: řekl mu, že likvidace Haníji nepomáhá dosažení příměří v Gaze a propuštění rukojmích.
Íránský náboženský vůdce Alí Chameneí prohlásil, že je nutný "přísný trest" Izraeli, a že pomsta je povinností. Nemusí tak zůstat pouze u demonstrativního útoku na Izrael jako v dubnu po likvidaci vysokých činitelů íránských revolučních gard v Damašku. Lze se obávat mnohem rozsáhlejších akcí. Vůdce Hizballáhu Nasralláh, hrozí i útokem na Tel Aviv. Bývalý izraelský velvyslanec v USA Michael Oren v časopisu Foreign Policy varuje, že Hizballáh by mohl udeřit na izraelské ropné rafinérie, letecké základny a město Dimona, centrum izraelského jaderného výzkumu.
Podle listu Wall Street Journal Teherán sdělil v sobotu arabským diplomatům, že je mu jedno, jestli jeho reakce podnítí regionální válku. A z druhé strany prohlásil Netanjahu na zasedání vlády, že Izrael je připraven na jakýkoliv scénář. V ofenzivě i obraně. Nepochybně však spoléhá na americkou vojenskou pomoc – Pentagon výrazně posílil kapacity letectva, protivzdušné obrany a námořnictva v regionu.
Vypuknutí plnohodnotné války ale může spustit domino bezpečnostních tenzí napříč celým světem. Evropu pochopitelně nevyjímaje.
Miloš Balabán, Právo