Klíčové poselství z Bali

Vztahy Spojených států a Čínou jsou nejdůležitějším bilaterálním vztahem v současném světě. Setkání lídrů obou zemí - amerického prezidenta Bidena a čínského prezidenta Si Ťin-pchinga před zahájením summitu G20 mělo tudíž značný význam.

Kvůli pandemii se sešli vůbec poprvé. Mezinárodní situace je přitom kvůli válce na Ukrajině velmi turbulentní, obavy vzbuzuje i sílící napětí kolem Tchaj-wanu.

Oba lídři mají své problémy i doma. Biden sice ustál kongresové mezivolby, které neskončily debaklem demokratů, jak se předvídalo, nicméně přesto ztrátou demokratické většiny ve Sněmovně reprezentantů oslabil. Potýká se též s domácí politickou polarizací a ekonomickými problémy.

Si po svém zvolení na další funkční období na sjezdu strany musí řešit zpomalení ekonomického růstu a dopady politiky "nulového covidu".

Oba politici tak mohou mít motivaci "obrušovat hroty" v americko-čínských vztazích, neboť pokud by byly příliš konfliktní mohou jim komplikovat i domácí situaci. Expertka na asijskou bezpečnost Jessica Chen Weissová ve Foreign Affairs připomíná, že olej do ohně přilévají vyjádření některých amerických komentátorů i oficiálních představitelů, že americká účast ve válce s Rusy na Ukrajině je jen "rozcvička" před mnohem významnějším a vleklejším konfliktem s Čínou.

Jablkem sváru je především Tchaj-wan. Srpnová návštěva předsedkyně Sněmovny reprezentantů Nancy Pelosiové na ostrově zvýšila míru vojenského napětí mezi oběma zeměmi, neboť čínská strana zastává ve věci Tchaj-wanu nekompromisní stanovisko - je součástí Číny a jakákoliv snaha o vyhlášení nezávislosti je vnímána jako nepřátelský akt.

Zároveň si ale obě strany stále uvědomují, že případný otevřený konflikt by měl devastující vojenské a ekonomické následky, které by násobně překonaly dopady války na Ukrajině. V souvislosti s ní je zajímavé, že Biden a Si se shodli, že jaderná válka by nikdy neměla nastat a odsoudili ruské jaderné hrozby kolem Ukrajiny.

V tomto kontextu lze vnímat Bidenova slova ze setkání, že mezi Čínou a USA je velmi málo nedorozumění a že je třeba "jen zjistit, kde jsou červené linie a jaké jsou v následujících letech pro každého z nás nejdůležitější věci." Vyjádřil přesvědčení, že Spojené státy a Čína mohou překonat neshody a zamezit tomu, aby jejich vzájemné soupeření přerostlo v konflikt.

Si poté kontroval slovy, že lídři obou velkých zemí musí vytyčit správnou cestu pro americko-čínské bilaterální vztahy a načrtnout, jak se posunout vpřed.

Pragmatismus může být skutečně faktorem zadržujícím eskalaci napětí. Vždyť obchodní obrat mezi oběma mocnostmi bude letos atakovat 700 miliard dolarů (pro srovnání: s Ruskem je to 147 miliard) a průzkum Americké obchodní komory ukázal, že 83 procent amerických výrobců působících v Číně chce v zemi zůstat. Na druhé straně USA za Bidena nepolevují v obchodní válce, kterou začal Trump. Svědčí o tom zákaz exportu pokročilých čipů do Číny, což má zbrzdit její technologický rozvoj.

Dosáhnout tak mezi oběma supervelmocemi stavu "řízené strategické konkurence" místo neřízeného soupeření, o čemž hovoří bývalý australský premiér Kevin Ruud není jednoduché.

Pokud se ale americký a čínský lídr setkávají červená linie ještě překročena není. A to je zřejmě klíčové poselství, které bylo světu posláno z Bali.

Miloš Balabán, Právo