Konec NATO na obzoru? Počítejme i s touto možností
Dnes uplynulo 26 let od přistoupení Česka k Severoatlantické alianci. Pouhých deset let po přelomovém roce 1989 se stala země členem nejsilnější bezpečnostní organizace na světě vedené Spojenými státy, které byly tehdy na vrcholu své globální moci. Jednalo se o silnou bezpečnostní garanci pro zemi, která ve dvacátém století dvakrát přišla o svoji suverenitu. Těžko si někdo v Česku dokázal představit, že existence NATO může být o čtvrtstoletí později v ohrožení.
Dynamika globálního vývoje ovšem postupně přinášela i změny do americké politiky. Donald Trump za svého prvního prezidentství vyslal jasné signály, že Evropa je v NATO černým pasažérem na americký úkor. Francouzský prezident Emmanuel Macron pak v roce 2019 překvapil svým výrokem o "mozkové smrti" NATO, především kvůli sólové americké a turecké politice, která nebere v potaz spojenecké zájmy. Zapochyboval i o funkčnosti článku pět Severoatlantické smlouvy o vzájemné pomoci. Macron byl podroben silné kritice i když v lecčems mohl mít pravdu.
Ruská invaze na Ukrajinu nicméně polila alianci živou vodou. Jasný nepřítel vedl ke sladění bezpečnostních not. Ukrajině byla poskytnuta masivní podpora. Švédsko a Finsko skoncovaly s neutralitou a vstupem do NATO změnily strategickou situaci na severu Evropy.
Jenže po třech letech války je všechno jinak. Ukrajina se paradoxně stává po opětovném nástupu Donalda Trumpa do Bílého domu spouštěčem rozvolnění transatlantické bezpečnostní spolupráce. Trump se zjevně orientuje na "koncert velmocí" vedoucí k rozdělení sfér geopolitického vlivu. Rusko pro něj není primárně nepřítelem, nýbrž spíše partnerem. Osud Ukrajiny nepředstavuje pro Trumpa prioritu. Potvrdilo to společné hlasování USA a Ruska proti rezoluci Valného shromáždění OSN, které odsuzovalo ruskou invazi na Ukrajinu.
Podle bývalého předsedy Mnichovské bezpečnostní konference Wolfganga Ischingera setkání ukrajinského prezidenta Volodymyra Zelenského s Trumpem a americkým viceprezidentem J.D. Vancem v Bílém domě přivedlo západní alianci k "ponuré chvíli pravdy".
Evropští lídři si nemohou být jisti, zda Američané s NATO ještě počítají. Bývalý vrchní velitel spojeneckých sil NATO v Evropě admirál James Stavridis upozornil minulý týden Evropany ve své stati na portálu Bloomberg, že se musí připravit na konec aliance, i když se mu to nepíše lehce. Dokonce navrhl vznik "Evropské smluvní organizace", která by bez USA, ale s Kanadou mohla být alternativou NATO.
V každém případě je teď Evropa přinucena budovat za pochodu svoji vlastní obranu Bude to hodně složité i pro Česko. Nové reálie nutí k přehodnocování letitých postojů a postupů. Takže nebude stačit zvyšovat jen vojenský rozpočet, ale například i akceschopnost diplomacie.
Miloš Balabán, Právo