Mnichovská šoková terapie

Americká prezidentská administrativa minulý týden pro Evropu připravila ostrý test – podrobila jí šokové terapii. "Přátelský" telefonát mezi americkým prezidentem Donaldem Trumpem a ruským prezidentem Vladimírem Putinem otevřel jednání na nejvyšší úrovni mezi USA a Ruskem o ukončení války na Ukrajině. Evropané mohou jen přihlížet normalizaci amerických vztahů s Ruskem, což ho vyvádí z diplomatické izolace na Západě a posiluje jeho postavení v globální politice.

Evropští lídři také uslyšeli od ministra obrany Petea Hegseta, že evropská bezpečnost již není "primárním cílem Washingtonu" a že podporovat Ukrajinu v úsilí o návrat k hranicím z roku 2014 je nerealistický cíl. Odmítá i členství Ukrajiny v NATO a poskytnutí bezpečnostních záruk. Podporu a obnovu Ukrajiny musí Evropa zaplatit sama (agentura Bloomberg to odhadla až na 3,1 bilionu dolarů). USA mají zájem jen o těžbu vzácných surovin na ukrajinském území, která jim může vrátit náklady na americkou pomoc.

Víkendová Mnichovská bezpečnostní konference tak nemohla proběhnout v duchu tradiční mantry o transatlantické jednotě. Přesto se čekalo, že viceprezident J.D. Vance aspoň nastíní strategii k Ukrajině a Rusku, i budoucnost vojenského angažmá USA v Evropě.

Nestalo se tak. Místo toho ve svém vystoupení obvinil stávající evropskou elitu, že svojí politikou ohrožuje demokracii, především svobodu slova a že nezvládaná migrace Evropu rozkládá. Vše je větší nebezpečí než Rusko nebo Čína.

Jeden z vysokých diplomatů EU prohlásil, že nálada v sále byla stejná, jako když na stejném místě mluvil Putin v roce 2007. Ten tehdy řekl, že rozšíření NATO povede ke konfliktu s Moskvou. Teď se vyslal signál o obratu americké zahraniční politiky o 180 stupňů Rekalibrují se i evropská spojenectví: mnichovské setkání Vanceho s Alicí Weidelovu, kandidátkou na post německého kancléře za Alternativu pro Německo, hovoří za vše.

Evropané se též v Mnichově dozvěděli od Trumpova zmocněnce pro Ukrajinu Keitha Kelloga, že USA s nimi nepočítají na mírových jednáních o Ukrajině. Není prý totiž nutné zapojovat do vyjednávání ty, kteří jsou "součástí problému".

Doslova vabank musí hrát ukrajinský prezident Volodymyr Zelenskyj. Ve svém mnichovském projevu kritizoval Trumpa za odmítnutí Evropy spolu s výzvou, aby se spoléhala na vlastní síly, vybudovala evropskou armádu a začlenila do ní Ukrajince. Jenže to je nejistý běh na dlouhou trať. A nepovede snaha opřít se o Unii ke konfliktu s Washingtonem a možná i k zastavení vojenské pomoci Kyjevu?

Není divu, že na dnešek svolal do Paříže francouzský prezident Emmanuel Macron evropské hlavy států a vlád na "urgentní" ukrajinský summit. Mnichov totiž ukázal, že rozpad transatlantických bezpečnostních struktur se může stát realitou. 

Miloš Balabán, Právo