Mračna na Blízkém východě houstnou

Přibližuje se obávaný širší regionální konflikt na Blízkém východě? Pravděpodobnost takového scénáře se zvyšuje.

Izraelci překročili libanonskou hranici, aby v "omezené vojenské operaci" zlikvidovali vojenskou infrastrukturu teroristického hnutí Hizballáh v příhraničí. Překonává svým rozsahem předcházející z roku 2006. Izrael se rozhodl bojovat na dvou frontách – v Gaze a v Libanonu zjevně s tím, že je potřebné bezpečnostně "přeformátovat" okolí Izraele za každou cenu.

Nedojde ale v důsledku izraelské operace k tomu, že se z Libanonu stane úplně zhroucený stát? Podle libanonských úřadů už muselo odejít, kvůli vojenským akcím a raketovým úderům, ze svých domovů jeden milion lidí, tisíc civilistů přišlo o život.

Hizballáh je částečně ochromen, nicméně v jižním Libanonu se snaží klást tuhý odpor izraelské armádě. Jo Floto, vedoucí blízkovýchodní redakce BBC v Jeruzalémě ve svém komentáři poznamenal, že Izrael ze své vlastní historie ví, že poslat vojáky do Libanonu je jedna věc – dostat je znovu ven je něco úplně jiného.

V úterý večer zároveň Izrael zažil reprízu íránského raketového útoku z letošního dubna. Nakonec se k němu Teherán odhodlal, aby neztratil tvář. Poselství jeho spojencům od Hizballáhu přes Hamás po Húsíje v Jemenu bylo zřetelné: Írán není slabochem, ale regionální mocností a vůdcem "osy odporu".

I tentokrát ho byli Izraelci s americkou podporou schopni eliminovat. Nezpůsobil větší škody, nicméně je velkým varováním. Írán tentokrát vypustil na Izrael balistické střely, které k němu dolétly za dvanáct minut. Izraelci se museli masově odebrat do krytů.

Izraelský premiér Benjamin Netanjahu má ale po útoku volnější ruku. Po iránských raketách nad Tel Avivem už jeho kabinet počítá s odvetou, která asi nebude symbolická jako v dubnu, kdy byla zasažena jen základna protivzdušné obrany u Isfahánu. Teď to mohou být podle uniklých informací ropná zařízení a systémy protivzdušné obrany.

Zřejmě se uvažovalo i o jaderných zařízeních, což signalizuje vyjádření amerického prezidenta Joea Bidena, že to nepodporuje. A z Bílého domu se ozývá, že celková izraelská reakce musí být "uměřená".

Ukazuje to, že se Biden nachází v choulostivé situaci: jeho snahy o deeskalaci situace v minulých týdnech Izrael fakticky ignoroval a teď Američanům nezbývá nic jiného než stát vojensky po izraelském boku v případném střetu s Íránem. Pokud se ale dosluhujícímu prezidentovi situace vymkne z rukou, největší profit z toho bude mít v předvolební prezidentské kampani Donald Trump.

Čtyři týdny do amerických prezidentských voleb mohou být hodně napínavé. A zpráva do Evropy může znít, že Ukrajina není úplně americkou prioritou.

Miloš Balabán, Právo