Na drsné vzkazy z Washingtonu chybí Evropě odpovědi

Čtvrteční bruselský summit EU měl dát Evropě signál, jak reagovat na drsné vzkazy amerického prezidenta Donalda Trumpa, že nehodlá dál ručit za evropskou bezpečnost a válku na Ukrajině chce vyřešit bez Evropanů s Rusy, a to i s použitím tvrdého nátlaku na Ukrajince.

Sedmadvacítka rámcově souhlasí se strategií předloženou předsedkyní Evropské komise Ursulou von der Leyenovou počítající s tím, že na radikální "přezbrojení" Evropy má jít 800 miliard eur. Web Politico nicméně napsal, že během desetihodinového jednání evropští lídři "mlčeli nad tím, jak nájezd na obranu financovat."

Očekává se totiž, že 600 miliard z celkového balíku připutuje z členských států, které by měly zvýšit výdaje na obranu během čtyř let v průměru o 1,5 procenta HDP. Do zvýšení rozpočtových deficitů se ale řadě států moc nechce. A to i přesto, že jim má umožnit investovat do obrany více bez ohledu na dluhová pravidla.

Nebude tudíž nutné vyřešit dilema, zda je důležitější dekarbonizovaná "zelená Evropa" nebo její obrana? Bokem přitom stojí otázka, jak efektivně se čerpají stávající obranné výdaje. Pokud je sečteme za všechny státy Unie, dostaneme se aktuálně k částce 320 miliard eur, což převyšuje obranný rozpočet Ruska. Jak se, ale teď tyto výdaje propisují do zvyšování evropských vojenských schopností?

Je prostě potřeba si dávat pozor, aby nepromyšlené zbrojení nakonec dále nepodlomilo ekonomickou kondici Evropy, která moc valná není, a navíc musí počítat s uvalením Trumpových cel na evropskou produkci.

Pozice Evropy je složitá i kvůli válce na Ukrajině. Další pomoc Kyjevu pro letošek v objemu 20 miliard eur zablokovalo Maďarsko. Ostatní státy Unie tak musí dohodnout mechanismus, jak tuto částku poskytnout.

Ukrajinského prezidenta Volodymyra Zelenského v Bruselu na rozdíl od Bílého domu přijali s otevřenou náručí, přesto byla ve vzduchu otázka, zda je Evropa schopna vykrýt výpadky americké zbrojní a zpravodajské podpory, což má Ukrajinu donutit k přijetí americké představy, jak dosáhnout míru s Ruskem.

Z kuloárů uniklo, že se estonský premiér Kristen Michal za zavřenými dveřmi dotázal, zda do podpory Ukrajiny může jít Evropa sama. Odpovědí mu bylo ticho.

Má tedy Evropa strategii na diplomatickém poli, aby při jednání o ukončení konfliktu nebyla mimo hru? Varovné je, že si na unijní šéfdiplomatku Kaju Kallasovou neudělal ve Washingtonu čas americký ministr zahraničí Marco Rubio. V Bruselu, Paříži, Berlíně, Varšavě a Římě by neměli pominout postřeh belgického premiéra Barta de Wevera: "Obvykle to bývá tak, že pokud nejste u stolu, jste na jídelním lístku."

Miloš Balabán, Právo