Nebezpečné ozvěny ruské války v Česku

Situace na Ukrajině se nevyvíjí dobře. Armáda ustupuje pod tlakem Rusů, kteří dále útočí na energetickou infrastrukturu. Zemi čeká těžká zima bez energie a tepla. Změní situaci rozhodnutí končícího amerického prezidenta Joea Bidena, který po dlouhém váhání odsouhlasil použití raket dlouhého doletu k úderům v ruském vnitrozemí? Může to přinutit to Kreml k jednáním z pozice síly, jak o tom mluví ukrajinský prezident Volodymyr Zelenskyj? Jisté to není, naopak existuje možnost, že konflikt věc vyostří.

V ukrajinském týlu roste nespokojenost obyvatel s problémy, které válka způsobuje, zvyšuje se počet občanů, kteří chtějí jednáním válku ukončit. Klesá důvěra v prezidenta a vládu. Pošramotily ji násilné odvody mužů do armády, i skandály spojené s úplatky za zproštění vojenské služby. Miliony lidí od začátku války zemi opustili, čelí hlubokým demografickým problémům.

Není znám obsah "mírového plánu" nově zvoleného amerického prezidenta Donalda Trumpa. Vlivný britský intelektuál Timothy Garton Ash v listu The Guardian přesto věští více než 90procentní pravděpodobnost, že Trump přinutí Ukrajince přiznat území zisky Ruska a vzdát se naděje na přijetí do NATO.

Pak by se ale místo dodávek zbraní muselo řešit odvrácení socio-ekonomického kolapsu Ukrajiny. Poradit si s tím bude muset hlavně Evropa, neboť USA od toho dají ruce pryč.

V úspěch asi moc nevěří ředitel BIS Michal Koudelka, který minulý týden varoval poslance bezpečnostního výboru Sněmovny před další masivní ukrajinskou migrační vlnou. A mluvčí tajné služby Ladislav Štícha dodal, že existují vážná rizika spojená s pašováním nejrůznějších zbraní a také s příchodem velkého množství veteránů poznamenaných válečnými útrapami včetně posttraumatického syndromu. Nezvládnutí takové situace by mohlo vyústit v závažné bezpečnostní problémy. Počítá se s tím, že k nám mohou dorazit desetitisíce bývalých ukrajinských vojáků, kteří se budou chtít spojit se svými rodinami, jež uprchly před válkou.

Toho mohou zneužít i nejrůznější kriminální skupiny. Ostatně již ve zprávě za rok 2022 varovala Národní centrála proti organizovanému zločinu, že v důsledku ruské války proti Ukrajině zesílil do Česka příliv postsovětských mafiánských skupin.

Před policií a zpravodajskými službami tak stojí složitý úkol, jak zajistit bezpečnost Česka v situaci, kdy dochází je kumulaci bezpečnostních hrozeb. I z tohoto důvodu je třeba, aby vláda změnila svůj liknavý přístup ke zvyšování platů v policii. Zajištění vnitřní bezpečnosti musí dostat stejnou finanční prioritu jako zajištění bezpečnosti vnější.

Miloš Balabán, Právo