Nejasná budoucnost rozdrobené Francie

Druhé kolo francouzských parlamentních voleb přineslo překvapení. Zvítězil v nich levicový blok Nová lidová fronta, druhé místo patří centristické koalici Spolu prezidenta Emmanuela Macrona a teprve až třetí skončil předpokládaný favorit na vítězství, krajně pravicové Národní sdružení. Opět se tak podařilo vztyčit "sanitární kordon" proti krajní pravici, z jejíhož případného nástupu k moci panovaly nejen v Paříži ale i po celé Evropě velké obavy. Zafungovala strategie, kdy se proti Národnímu sdružení zmobilizovaly ostatní francouzské politické strany: dohodly se na stažení kandidátů na třetích místech v mnoha volebních obvodech, aby posílily šance těch, kteří by mohli lepenovce porazit. Že to leckde bylo až "na krev" ukázal volební obvod v Le Havre: zdejšího komunistického kandidáta Jeana-Paula Lecoqa podpořil bývalý francouzský premiér Édouard Philippe.

Macronovu koalici a levicový blok ale nespojuje vůbec nic. Kromě jejich opozice vůči Národnímu sdružení. I narychlo vytvořená Nová lidová fronta je tvořena různorodými levicovými silami – od umírněných socialistů až po trockisty. Je také třeba mít na paměti, že žádná z klíčových politických sil nemá parlamentní většinu. Nestor francouzských novinářů Alain Duhamel uvedl, že od doby, kdy se Macron dostal před sedmi lety k moci zažívá Francie období dekonstrukce politických sil. Tyto volby to potvrdily.

Jmenovat premiéra a sestavit funkční vládu tak bude prezidentovi možná trvat několik týdnů. O místo předsedy vlády pro levici si už řekl radikální představitel levicového bloku Jean-Luc Melenchon. Jenže ta je pro mnohé středové a pravicové politiky nepřijatelná i s ohledem na její radikální ekonomický program.

Na druhé straně dosadit centristu do premiérského křesla také nemusí být vzhledem k posílené levici snadné. V každém případě bude muset nyní Macron vzít na vědomí posílenou roli parlamentu ve francouzské politickém systému, který má dosud ve svém středobodu silného prezidenta.

V jaké kondici se tedy Francie dnes nachází? Pierre Haski, bývalý editor francouzského listu Libération hovoří o rozdělené zemi, kde Národní sdružení kontroluje malá města a rozsáhlé oblasti francouzského venkova, zatímco "rozumní" lidé mají navrch ve velkých městech, včetně Paříže. Považuje to za tragédii.

Dá se přitom předpokládat, že teď poražená Marine Le Penová, nicméně se silně posíleným počtem parlamentních křesel pro Národní sdružení, už začne zbrojit na prezidentské volby za tři roky. Očekávané problémy s vládnutím v příštích letech ji mohou pomoci, aby dobyla Elysejský palác.

Teď Macron může vyzvat Francouze k utišení vášní, aby Francie obstála před světem jako pořadatel letní olympiády. Třeba to na pár týdnů zafunguje. V dalších měsících ovšem mohou zemi čekat nemalé politické turbulence.

Miloš Balabán, Lidové noviny