Nevábná hra o Ukrajinu: co může a nemůže udělat Trump

Glosa

Strategie nově zvoleného amerického prezidenta Donalda Trumpa, jak ukončit válku na Ukrajině je zahalena v mlze dohadů. Není jasné, zda si Trump telefonoval o Ukrajině s ruským prezidentem Vladimírem Putinem. Kreml to popřel, ale Trumpův mluvčí tajemně prohlásil, že "nekomentuje soukromé rozhovory mezi prezidentem a světovými vůdci".

Některé signály však něco naznačují. Třeba Trumpovo rozhodnutí nevzít do svého vládního týmu bývalého ministra zahraničí Mikea Pompea, příznivce pokračování vojenské a finanční podpory Kyjeva a jeho členství v NATO. Přesný opak podporuje zvolený viceprezident James Vance: zastavení bojů na současné linii s ponecháním územních zisků Rusku, přinucení Ukrajiny k neutralitě a tím i její nepřijetí do NATO.

Pompeovi mohlo přitížit, že je členem představenstva ukrajinského mobilního operátora Kyjevstar. Ukrajinští činitelé proto počítali s tím, že by se mohl stát v Trumpově administrativě garantem pokračování podpory Ukrajiny. Jenže to by pak Trump nemohl dál kritizovat angažmá Huntera Bidena, syna nynějšího prezidenta, v ukrajinském byznysu. Zlověstně zní vyjádření Elona Muska, že Ukrajina platí "korupčními penězi" americké politiky, kteří vystupují za pokračování války.

Teď je ale hlavně v popředí otázka, zda se Trumpovi může podařit s ukončením konfliktu rychle pohnout. Za 24 hodin jistě ne, nicméně podle vyjádření mluvčí republikánů Karoline Leawittové chce posadit Ukrajince a Rusy za jednací stůl v den inaugurace 20. ledna příštího roku.

Bude s tím Putin souhlasit? Teď sází na stálý postup Rusů na frontě i na těžkou situaci v ukrajinské armádě. Zdroj z ukrajinského generálního štábu uvedl, že pětina vojáků z fronty zběhla. Panují též obavy, zda země přežije zimu bez tepla a elektřiny, neboť na likvidaci jejich zdrojů se Rusové zaměřili.

Trump na druhé straně nemůže Ukrajinu úplně odepsat, neboť začínat mandát "afghánskou kapitulací" je politicky neprůchodné. Další podpora ale může být pojata v byznysovém duchu, který je prezidentovi blízký. Třeba výměnou za přístup k ukrajinským nerostům, což už nabídl ve svém plánu vítězství prezident Zelenskyj.

Navzdory úspěchům na frontě musí přemýšlet i Putin. Pokračování války s další mobilizaci a nepopulárními opatřeními nemusí ruská veřejnost přijmout pozitivně. Naopak to, že si Rusko ponechá okupované území v duchu Vanceova plánu se prodá jako faktické vítězství a cena za konec války.

V příštích dnech se asi budou žhavit diplomatické kanály. Je ale už jasné, že Ukrajina nemá svůj osud plně ve svých rukou.

Miloš Balabán, MF Dnes