Obrněnce za všechny peníze

Spory mezi ministryní obrany Janou Černochovou a náčelníkem generálního štábu Karlem Řehkou, které vyvřely na povrch před čtrnácti dny, mají být prý už urovnány. S jistotou to ale říct nemůžeme, protože v Česku zjevně nefunguje civilní a demokratická kontrola armády.

Ministryně nepřijala výzvu předsedy sněmovního obranného výboru a bývalého ministra obrany Lubomíra Metnara, aby přišla kauzu na výbor vysvětlit. Vzkázala, že jde o "destabilizaci a zkomplikování chodu resortu obrany, jehož vrcholné vedení se plně věnuje dlouhodobým a náročným úkolům spojeným s modernizací armády a nápravou chyb a restů z minulosti."

Vtipně to glosoval místopředseda výboru za ANO Pavel Růžička: kdyby ministr Metnar nepřišel na výbor v době, kdy Černochová byla jeho předsedkyní tak by tu "byla faustovská díra skrz čtyři patra".

Ale humor stranou: výbor chtěl také od ministryně informace k vládou schválenému nákupu 246 bojových vozidel pěchoty za 60 miliard korun od švédské společnosti BAE Systems. Ministryni se zřejmě nechtělo vysvětlovat proč nebyly ještě před podpisem smlouvy uzavřeny smlouvy o podílu na zakázce se všemi plánovanými subdodavateli z řad českého obranného průmyslu. Nejde o maličkost: má to být 40 procent zakázky, což je 24 miliard korun.

Není to teď už jen pověstný holub na střeše? Lubomír Metnar to v úterním Právu komentoval slovy, že by ho zajímalo, jak bude teď BAE Systems donucena, aby podepisovala další smlouvy s českými firmami, když už má kontrakt v kapse. V minulosti tomu tak nebylo: velkým zbrojním zakázkám vždy předcházely podpisy smluv o průmyslové spolupráci.

V potaz je nutné brát i to, že součástí kontraktu nebyla servisní smlouva na zajištění životního cyklu vozidel. Vrchní ředitel sekce vyzbrojování a akvizic ministerstva obrany Lubor Koudelka připustil, že jde o desítky miliard. Ministerstvo žádá, aby servis vozidel byl stoprocentně poskytován v Česku českou firmou. Zda servisní smlouvu získá státní podnik resortu VOP CZ, nebo některá z českých soukromých společností doteď jasné není.

Dalším zásekem do státního rozpočtu bude inflační doložka, která je součástí podepsané smlouvy. U předcházejících velkých zbrojních nákupů, například izraelských radarů MADR nebo francouzských houfnic Caesar tomu tak nebylo. Ministerstvo obrany sice tvrdí, že se kontrakt "prodraží jen o několik miliard korun", jenže pokud se inflace nevrátí do běžných kolejí mohly by to být i desítky miliard. V době, kdy ministr financí ohlašuje kromě "konsolidačního balíčku" další tvrdé úspory napříč resorty, které se mají dotknout i školství nebo zdravotnictví, je to na pováženou.

Není sporu, že armáda nové BVP potřebuje. Nicméně investice v řádu desítek miliard měla by být co nejvíc transparentní.

Miloš Balabán, Právo