Otazníky nejen kolem Tchaj-wanu

Vody mezinárodní politiky rozvířila návštěva předsedkyně americké Sněmovny reprezentantů Nancy Pelosiové na Tchaj-wanu. USA se zřejmě rozhodly zvýraznit svoje úsilí o zadržování rostoucího vlivu Číny v asijsko-pacifickém regionu, kde má Tchaj-wan zásadní místo.

Pokud zemi navštíví třetí nejvyšší americký ústavní činitel, znamená to, že se USA v praxi neustále vzdalují od své oficiální politiky "strategické nejednoznačnosti" ohledně toho, zda přijdou Tchaj-wanu na pomoc v případě útoku.

Neprolamuje se také "duch" Šanghajského komuniké podepsaného v průběhu historické návštěvy prezidenta Nixona v Číně před padesáti lety 27. února 1972? Podle něj USA uznávají, že všichni Číňané na obou stranách Tchajwanského průlivu tvrdí, že existuje pouze jedna Čína a že Tchaj-wan je součástí Číny. Vláda USA tento postoj nezpochybňuje. Znovu potvrzuje zájem na mírovém urovnání tchajwanské otázky samotnými Číňany.

Návštěva Pelosiové se ale uskutečnila v momentu zostřené konfrontace mezi Západem a Ruskem kvůli Ukrajině. Počítali ve Washingtonu s možností, že tento krok nakonec ještě víc sblíží Čínu s Ruskem a "přeškrtne" opatrnou pozici Pekingu k ruské invazi na Ukrajinu?

Ještě širší záběr nabídl komentátor New York Times Thomas Friedman, podle něhož z návštěvy nic dobrého nevzejde.

"Tchaj-wan nebude v důsledku této čistě symbolické návštěvy bezpečnější ani víc prosperující a může se stát mnoho zlého. Patří k tomu čínská vojenská reakce, která by mohla vést k tomu, že se USA dostanou do nepřímého konfliktu s jaderně vyzbrojeným Ruskem a současně s jaderně vyzbrojenou Čínou. A pokud si myslíte, že naši evropští spojenci se k nám přidají, pokud dojde ke konfliktu USA s Čínou kvůli Tchaj-wanu vyvolanému touto zbytečnou návštěvou, špatně jste si přečetli svět," napsal.

Z čistě vojenského hlediska může být skutečně pro USA a Evropu velmi složité čelit dvěma konfliktům najednou, a dokonce se dá říci, že v případě konfliktu kolem Tchaj-wanu by USA musely omezit svoji podporu Ukrajině. Neomezené vojenské zdroje prostě nejsou, jak ukazují poloprázdné zbrojní sklady. A navíc v pořádku není ani "týl": Západ sužují velké ekonomické problémy s nedostatkem a cenami energií a vysokou inflací.

Peking spustil v reakci na návštěvu Pelosiové rozsáhlé vojenské manévry, které vedou ke vzdušné a námořní blokádě ostrova. Nikoliv náhodou také čínská armáda poprvé zveřejnila video ze startu hypersonické střely DF-17. Další eskalaci kolem Tchaj-wanu ale zřejmě zabraňuje konání podzimního 20. sjezdu KS Číny, který má potvrdit pokračování mandátu Si Ťin-pchinga ve funkci generálního tajemníka. Nemusí být v jeho zájmu, aby se situace nyní příliš vyostřila.

Není ale pochyb, že Tchaj-wan zůstává neuralgickým bodem globální bezpečnosti a hrozba i náhodného konfliktu mezi americkou a čínskou armádou může mít vážné dopady na světový vývoj. Ostatně kolem Tchaj-wanu se už odehrála řada vážných incidentů mezi Čínou, USA nebo jejich spojenci. Čína zároveň nelibě nese vznik nových vojenských uskupení pod vedením Spojených států a namířených proti Číně, jako je QUAD (USA, Austrálie, Japonsko, Indie) nebo AUKUS (USA, Británie, Austrálie). Má být včerejší dopad pěti čínských balistických střel čínské armády do japonské výlučné ekonomické zóny signálem, že Čína i vůči tomu přitvrzuje?

Bývalý australský premiér Kevin Rudd ve Foreign Affairs napsal, že řešením tenzí mezi starým a novým hegemonen může být "řízená strategická konkurence". Možná se právě teď rozhoduje, zda je možná, a zda diplomacie bude mít stále šanci. 

Miloš Balabán, Právo