Po summitu: jaká je budoucnost NATO

NATO má za sebou summit ve Washingtonu. V roce jeho 75. výročí založení to byla pro hlavy 32 členských států příležitost, jak ukázat svoji jednotu a sílu v době, kdy ruská invaze na Ukrajinu představuje pro alianci těžký zátěžový test.

Summit ale poznamenaly i obavy z vývoje na Západě. V USA se vede spor o schopnosti prezidenta Joe Bidena usilovat o znovuzvolení, vyloučen není návrat Donalda Trumpa do Bílého domu, což vzbuzuje u evropských členů nervozitu. Rostoucí podpora krajní pravice mění i Evropu. Francie zažívá po parlamentních volbách politické turbulence a prezident Emmanuel Macron si podle francouzských médií odskočil z Paříže uklidnit spojence. Vysoký představitel administrativy Bidena řekl listu Washington Post, že se "summit změnil z organizované podívané na jedno z nejneklidnějších shromáždění v moderní době."

Středobodem alianční politiky ovšem zůstává podpora Ukrajiny. Do Kyjeva poputuje příští rok další balík vojenské pomoci za 40 miliard dolarů (přes bilion korun). Dostane i další prostředky protivzdušné obrany, včetně systémů Patriot, na cestě jsou stíhačky F-16. V Kyjevě vznikne i velitelství pro řízení vojenské pomoci.

Nabídka na členství Ukrajiny v NATO nicméně nezazněla. V pozadí je obava Američanů, že vstup do aliance vede k riziku otevřené války s Ruskem. Kyjev se musí zatím spokojit s vyhlášením o "nezvratnosti" vstupu a bezpečnostními dohodami s jednotlivými zeměmi aliance.

Alianční prioritou zůstává plnění závazku dvou procent HDP na obranu každého člena, dodržuje ho již 23 zemí. Velkým úkolem je podpora obranného průmyslu a výroby zbraní, neboť válka ukázala, že není dostatečná. Navýšení výrobních kapacit nicméně závisí na vůli vlád uzavírat dlouhodobé zbrojní kontrakty. Zatím tomu tak není, což je výzva i pro Česko.

Nad budoucím charakterem NATO zároveň visí otazník, kvůli záměrům Donalda Trumpa. Známé jsou jen obrysy strategie z jeho expertního zázemí. Mluví se o "radikálním přeorientování" aliance. V čem spočívá? USA si už nemohou dovolit silnou vojenskou podporu evropských spojenců. Prioritou je Pacifik s Čínou jako hlavním protivníkem. Pokles významu evropského válčiště může souviset s Trumpovou ochotou ukončit konflikt na Ukrajině i za cenu ústupků Rusku. Bezpečnostní expert Elbridge Colby patřící k blízkým Trumpovým poradcům prohlásil, že "NATO se již rozšířilo daleko za rámec toho, co potřebujeme pro antihegemonickou koalici."

Jednání s Trumpem může být i úkolem nového generálního tajemníka NATO, nizozemského expremiéra Marka Rutteho, o němž se tvrdí, že s ním umí vyjednávat. Zda to bude potřeba, se dozvíme 5. listopadu.

Miloš Balabán, Právo