Potřebujeme diskusi, ne její imitaci

Snaha premiéra Petra Fialy demonstrovat konsensus v zahraniční a bezpečnostní politice napříč spektrem nedošla naplnění. Pozvání na schůzku sněmovních stran odmítl šéf ANO Andrej Babiš s tím, že jde o součást volební kampaně a schůzka má sloužit k zakrytí neúspěchů čtyřkoalice v domácí politice. Navrhl, aby diskuse probíhala na půdě Sněmovny, což přes ODS neprošlo. Nakonec ji nahradily otevřené dopisy obou politiků, přičemž Fiala obvinil ANO, že ho bezpečnost nezajímá.

Je to laciná argumentace. Nebyla zde náhodou jedna velká příležitost ke skutečné diskusi o cílech a prioritách české bezpečnostní politiky už před dvěma lety, kdy se rozhodovalo o nejdražší zbrojní zakázce v historii na pořízení amerických stíhaček za více než 300 miliard korun? Tehdy jí ale vláda nepřipustila.

Rozhodnutí o F-35 bylo protlačeno "na sílu", i když zakázka zatíží rozpočet několika budoucích vlád. Vůbec se nemluvilo o mnohem úspornější variantě ochrany našeho vzdušného prostoru spolehlivými švédskými Gripeny, jež v armádě slouží dvacet let.

Pominuty byly i další otázky. Třeba, že místo pořizování drahých stíhaček by se mělo zajistit financování pro urychlené pokrytí Česka pozemní protivzdušnou obranou, která je stále silně nedostatečná. A na řešení čekají další "bílá místa": armádě chybí výzbroj proti bojovým dronům, není dotaženo vyzbrojení těžké brigády, nedostatečně je vybavené ženijní vojsko a sklady mobilizačních zásob armády bez kterých se neobejdeme v případě stavu ohrožení státu jsou prázdné. Kolabuje i nábor nových vojáků, což může vést k tomu, že sice budeme mít za desítky miliard novou techniku, ale nebude, kdo by ji obsluhoval.

Teď chce premiér hledat podporu u opozice pro každoroční navyšování vojenského rozpočtu o 0,2 procenta ročně. Slyšeli jsme v této souvislosti fráze o potřebě plnit naše spojenecké závazky. Není ale toto navyšování určeno primárně k pokrytí stále stoupajících miliardových záloh na F-35?

Vláda nemůže strčit hlavu do písku před tím, že některé země přehodnocují koupi stíhaček, neboť mají obavu z nepředvídatelnosti amerického spojence po nástupu Donalda Trumpa. Vyšlo najevo, že Američané by mohli zablokovat přístup k náhradním dílům, či dokonce přestat poskytovat aktualizace softwaru. Obavy ze "zneschopnění" tak vedou Kanadu k úvahám stopnout stávající zakázku, Portugalsko už od jejich koupě ustoupilo.

Jedno téma je přitom už na stole: je možné mít důvěru v kvalifikované řízení resortu obrany, když ho dlouhodobě oslabuje konfliktní vztah mezi ministryní obrany Černochovou a náčelníkem Generálního štábu Řehkou, kterému premiér jen bezmocně přihlíží? Není normální, když si ministryně musí objednat odborný právnický posudek, který potvrzuje, že má pravomoc k řízení resortu.

Hledání konsensu v obranné politice pro nejisté časy, které nás v příštích letech čekají, musí být založeno i na otevřené diskusi k řadě skutečně vážných problémů, které se týkají zajištění obranyschopnosti. Od premiérem svolané schůzky se to ale očekávat nedalo. 

Miloš Balabán, Mladá Fronta Dnes