Pražské varování

Velká část Prahy zažila po několika letech částečný blackout. Zasáhl centrum města a některé okrajové části hlavně na pravém břehu Vltavy. Bez energie se ocitla čtvrtina odběratelů¨, nejezdily tramvaje a část metra, nefungovaly benzinky. Příčina? Technická závada na klíčové rozvodně. Česku se zatím obsáhlé blackouty vyhýbají.

Leckde ve světě takové štěstí neměly. Stačí připomenout největší výpadek elektřiny v historii USA, který v srpnu 2003 postihl na východě země 55 milionů lidí, včetně New Yorku. Život byl na více než 24 hodin zcela paralyzován.

Česko se ale ocitlo na hraně hrozivého scénáře v únoru 2012. 19. února "přiteklo" náhle z Německa 2000 MW energie, protože se roztočily "větrníky" na severovýchodu Německa. Jednalo se o dvojnásobek obvyklého množství. Provozovatel české přenosové sítě ČEPS musel k odvrácení energetického kolapsu vynaložit veškeré síly, což se i díky kvalitní energetické infrastruktuře podařilo.

A Německo samo mělo namále loni. Server Focus uvedl, že stálo dvakrát na pokraji blackoutu s tím, že narušení evropské energetické sítě se zvýšilo desetkrát. Příčinou je odstavování uhelných, plynových a jaderných elektráren.

Veškeré výdobytky moderní civilizace se v okamžiku blackoutu vypaří. Doma nebude světlo, teplo, nebudou fungovat počítače, mobily, lednice. Nepůjde voda, do auta se nenatankuje benzín, bude vážně ztížené nakupování, platební karty se stanou bezcennými kousky plastu. Lidé uvíznout ve výtahu nebo v metru. V ohrožení života se ocitnou lidé ležící doma na přístrojích. A výčet není úplný.

Přísloví připisované britské kontrarozvědce MI5 hlásá, že moderní společnosti stojí dva kroky od anarchie. Pokud by blackout trval delší dobu na ulicích by už nemuselo být bezpečno.

Každý vyspělý stát se tak musí na scénář blackoutu připravovat. Leccos už se v tomto směru udělalo i u nás. Před osmi lety např. v Praze proběhlo rozsáhlé cvičení Blackout 2014, které navrhlo 32 doporučení k řešení hlavních zranitelností. Stačí uvést jednu: asi 600 tisíc lidí by ztratilo přístup k tekoucí vodě během sedmi až třiceti hodin a byli by odkázáni na cisterny.

Odolnost ovšem začíná v prvé řadě u každého jednotlivce a rodiny. Je důležité počítat i v běžném životě s mimořádnou situací. Elementární základ je mít nouzovou zásobu pitné vody, trvanlivých potravin, teplé oblečení i rádio s nabitými bateriemi.

Je ale společnost dostatku, kdy je skoro všechno hned dostupné, schopná si připustit, že něco takového jako blackout vůbec může nastat? A je stát dost razantní, aby na to lidi připravoval? Můžeme se ptát nikoliv zda někdy k blackoutu dojde, nýbrž, kdy se tak stane. O to víc, že už zažíváme dobu velké evropské energetické nejistoty vyvolané válkou na Ukrajině.

Miloš Balabán, Právo