Protitah Kyjeva a zaskočená Moskva

Ukrajina zažívá v posledních měsících těžké chvíle. Situace na frontové linii, především na Donbasu se nevyvíjí dobře. Rusové zesílily tlak na ukrajinské jednotky a na několika místech hrozí proražení obrany. Podle týdeníku The Economist musí ustupovat o kilometr denně. I přes západní pomoc Ukrajina stále pociťuje nedostatek zbraní, chybí i vojáci.

Pod tlakem neúspěchů na bojovém poli, vážných ekonomických problémů země i rostoucí nespokojenosti obyvatel s dlouhou válkou bez perspektivy jejího řešení muselo ukrajinské vedení změnit svoji politickou taktiku v otázce jejího možného ukončení. Prezident Volodymyr Zelenskyj připustil, že příští mírové konference se musí zúčastnit Rusko a zmínil možnost teritoriálních ústupků vůči němu, pokud o nich rozhodne ukrajinský lid v referendu. Zvyšuje se také nejistota z postoje USA vůči Ukrajině po případném vítězství Donalda Trumpa v prezidentských volbách a z klesající podpory Ukrajiny u evropské veřejnosti.

Zároveň ale politické a vojenské vedení země jistě vážně přemýšlelo o tom, jak ukázat Západu i vlastním občanům, že Ukrajina není na kolenou a je stále schopna Rusku čelit a zároveň si vytvářet dobrou pozici pro předpokládaná jednání o ukončení války. Chtělo to najít slabé místo Rusů. Našlo se v Kurské oblasti u hranic s Ukrajinou, kde Rusové podcenili jejich ochranu. Proto zde zaútočily elitní ukrajinské jednotky a Rusy zaskočily obsazením části území, zmiňuje se až 350 kilometrů čtverečních, která má i strategický význam. Nachází se zde plynová měřící stanice Gazpromu, přes níž proudí plyn na Slovensko a Maďarsko. Dokonce probleskovala i úvaha o potenciálním obsazení Kurské jaderné elektrárny.

Má to i silný propagandistický náboj. Jedná se o první pozemní operaci armády cizího státu na ruském území od druhé světové války, která potvrzuje, že Ukrajina může vedle útoků dronů na ruské území provést i pozemní útok cílený na podkopání autority ruského politického vedení v čele s prezidentem Putinem. Ten byl rozezlen na náčelníka generálního štábu ruské armády Gerasimova za podcenění ukrajinské hrozby, i když ho před ní měly varovat ruské zpravodajské služby.

Tři ukrajinské brigády s deseti tisíci vojáky, které se podílejí na operaci, to určitě nebudou mít jednoduché, protože Rusové udělají maximum, aby vpád eliminovali. Svědčí o tom koncentrace tanků, dělostřelectva, raketových systémů i bombardérů na kurském směru. Achillovou patou Ukrajinců může být logistické zabezpečení jejich jednotek. A nebudou nakonec chybět právě na donbaské frontě?

Kyjev se přesto rozhodl zariskovat. V sázce je pro něj hodně. Zda ukrajinská operace zásadněji ovlivní vývoj války, ale zatím úplně jasné není. 

Miloš Balabán, Právo