Řízená odveta s americkým rukopisem
V noci na sobotu podnikla izraelská armáda odvetu za íránský útok na Izrael 1. října. Zasáhla několik íránských vojenských základen západně a jihozápadně od Teheránu. Agentura Reuters uvedla s odvoláním na bezpečnostní analytiky, že byly zasaženy i závody na výrobu raket. Podle Íránců ale "byly způsobeny pouze omezené škody."
Máme tak za sebou další kolo vzájemných úderů mezi Izraelem a Íránem spojených s válkou, kterou vede židovský stát proti dvěma teroristickým organizacím podporovaných Teheránem, jež ho ohrožují – Hamásu a Hizballáhu. Cestu k ní otevřel teroristický útok Hamásu proti Izraeli z loňského 7. října.
Izraelská odveta potvrdila, že mezi Izraelem a Íránem už neprobíhá jen "stínová válka", kdy vzájemný střet probíhá na zástupných bojištích. Nicméně to, co se letos odehrálo, má charakter "řízené eskalace". Obě strany s útoky počítaly díky varování přes diplomatické kanály.
Zatímco v dubnu trvalo izraelské armádě pět dnů, než zrcadlově reagovala na íránský atak, teď to už bylo 25 dnů. Zpoždění způsobily blížící se americké prezidentské volby.
Washington musel dát Tel Avivu na vědomí, že není zájmu americkém a tamních demokratů, aby došlo k nějaké nadměrné válečné eskalaci. To by totiž mohlo potopit šance Kamaly Harrisové na Bílý dům. Američané zřejmě použili k nátlaku na Izrael i "únik" dvou tajných dokumentů, které hodnotily přípravy Izraele na odvetný útok proti Íránu s vyjádřením amerických obav z jeho dopadů.
Americký list New York Times pak i v této souvislosti přinesl anonymní vyjádření dvou představitelů prezidentské administrativy. Ti uvedli, že izraelská vláda slíbila Bílému domu, že útoky nebudou vedeny na íránská zařízení na obohacování jaderného paliva a těžbu ropy.
Zatím se zpátky drží i Teherán. Sky News Arabia informovala, že Írán prostřednictvím zahraničního prostředníka vzkázal Izraeli, že na útok nebude reagovat. Nelze přehlédnout určitou zdrženlivost v íránských reakcích. Tamní duchovní vůdce Alí Chameneí prohlásil, že "zlo spáchané sionistickým režimem by nemělo být bagatelizováno ani zveličováno", a z íránské armády zaznělo, že upřednostní dohodu o ukončení válek v Gaze a Libanonu před jakoukoli odvetou proti Izraeli.
Vyústění střetů je tak americkým diplomatickým úspěchem. Washington přinutil izraelského premiéra Benjamina Netanjahua, aby útok nevyvolal odplatu Teheránu. Další vývoj blízkovýchodních událostí ale ovlivní to, co se bude dál dít okolo Gazy a Libanonu. Pokud se budou zdejší války prodlužovat bez naděje na nějaký posun k diplomatickému řešení, roste riziko, že neřízená válka mezi Izraelem a Íránem nakonec vypuknout může. Této hrozby si bude muset být vědom i příští americký prezident nebo prezidentka.
Miloš Balabán, Právo