Rizika končící globalizace

Německý list Handelsblatt došel k závěru, že éra globalizace končí a ve světě nastupují nová pravidla hry. Mezinárodní právo přestává fungovat a místo toho nastupuje právo silnějšího.

Globalizace viditelně zpomalila už v době pandemie, válka na Ukrajině ukazuje její další ústup. Německý kancléř Scholz na ekonomickém fóru v Davosu prohlásil, že systém mezinárodní spolupráce, který zajišťoval svobodu, bezpečnost a blahobyt se přežil. Snad i proto, že Západ už nehraje ve světě úplně první housle. Konec dějin je u ledu a růst Číny hodně zamíchal globálními kartami. Takže západní politici a byznysmeni musí najít novou podobu globálního kapitalismu.

Předpokládalo se, že ekonomické sblížení Západu s Čínou, Ruskem a dalšími vlivnými nezápadními aktéry přivede k triumfu demokracie západního typu, jenže k tomu nedošlo. Naopak Evropa i USA se dostaly do silné ekonomické závislosti na Číně.

I kvůli ruské válce Ukrajině zesiluje trend k odstřižení od nezápadního světa. Generální tajemník NATO Stoltenberg prohlásil, že svoboda je více než volný obchod a obrana západních hodnot je důležitější než zisk. A americká ministryně financí Yellenová dodala, že USA musí vést obchod jen s přátelskými zeměmi. Přitom je zjevné, že řada amerických politiků počítá i s tím, že s Čínou dojde v blízké budoucnosti k otevřenému vojenskému střetu. Aktuální napětí kolem Tchaj-wanu tomu napovídá.

V této souvislosti musíme mít v patrnosti, že i Čína se připravuje na deglobalizaci. V čínské strategii "Made in China 2025" se počítá s cílem dosáhnout výroby nezávislé na okolním světu v objemu 70 procent. Ekonomická autarkie má nastat v polovině století. Předpokladem je překonání technologické a investiční závislosti na zahraničí. Je to spojeno i s ambicí stát se světovým lídrem v hi-tech odvětvích. Paralelně ovšem Čína pokračuje ve svém geopolitickém projektu nových hedvábných stezek posilujícím její silnou ekonomickou pozici v Asii, Africe a Latinské Americe.

Urychluje se vytváření nezápadních bloků. O vstup do uskupení BRICS požádaly Írán a Argentina, zájem mají Egypt, Saudská Arábie a Turecko. Zvažuje se i rozšíření ekonomické spolupráce v rámci Šanghajské organizaci pro spolupráci, včetně dohody o volném obchodu.

Na Západě se tak stále více mluví o ekonomické, a politickém odstřižení od autokratických států. To ale může znamenat i návrat k letům studené války, kdy byl svět rozdělen na dva bloky. Horké chvilky nastávají pro Německo, které se musí připravovat na zásadní změnu svého ekonomického modelu silně orientovaného na export do Číny. Byl by to bolehlav i pro nás s naším ekonomickým propojením s Německem.

Těžká zima může být prologem dalších krizových let. Navíc s hrozbou horké války. Možnost dialogu o podobě budoucího světového řádu se zase o kus vzdálila.

Miloš Balabán, Právo