Rozporuplný rok od masakru v Izraeli

V sobotu 7. října 2023 zaútočilo palestinské teroristické hnutí Hamás na Izrael. Brutálně zavražděno bylo 1200 lidí bylo brutálně zavražděno a více než 250 zajato jako rukojmí. Byl to nejkrvavější den v historii židovského národa od dob holocaustu. Útok zaskočil armádu i zpravodajské služby. Je nepochopitelné, že hranice s Gazou, odkud přišel, byly špatně chráněné.

Richard Haass, bývalý předseda americké Rady pro zahraniční vztahy, upozornil i na krutý paradox: vláda premiéra Benjamina Netanjahua poskytovala po jednu dekádu Hamásu značnou ekonomickou podporu s nadějí, že mu to umožní lépe konkurovat Palestinské samosprávě usídlené na Západním břehu. Taktika měla sloužit k rozdělení Palestinců a znemožnění dvoustátního řešení. Vymstilo se to.

Po 7. říjnu se ale dostala do popředí pochopitelná touha po odplatě. Netanjahu prohlásil, že Hamás bude "rozdrcen a zničen", došlo k frontálnímu útoku na Gazu, jeho základnu.

Na 15 tisíc teroristů bylo zlikvidováno, Hamás jako celek nikoliv. Vedle toho zahynulo i okolo 30 tisíc civilistů, válka vyvolala bezprecedentní humanitární krizi. Chybí odpověď na otázku, co bude s Gazou dál.

Proti Izraeli se aktivizovala "osa odporu" na Blízkém východě vedená Íránem. Přibylo antisemitských projevů napříč Západem, což je varující. Zároveň ale většina světového veřejného mínění kritizuje izraelský způsob vedení války. Židovský stát je i vyšetřován na základě obvinění z genocidy u Mezinárodního soudního dvora.

Nespokojenost s izraelskou politikou dávaly najevo i USA, nejvěrnější izraelský spojenec. Dohodu o příměří mezi Izraelem a Hamásem na kterou sázel americký prezident Joe Biden se prosadit nepodařilo. Ztráta vlivu Američanů na Izrael oslabuje jejich postavení v arabském světě. Sbližování mezi Izraelem a Saúdskou Arábií je též u ledu.

Netanjahu byl částí veřejnosti obviňován, že válku v Gaze záměrně protahuje pro své politické přežití, a proto i rezignoval na osud zbylých zadržovaných rukojmí. Vyvolalo to velké protesty. Z druhé strany držely premiéra v šachu krajně pravicové strany, odmítající jakékoliv jednání s teroristy.

Premiér nicméně tráví první výročí útoku v atmosféře, která dává zapomenout na bezpečnostní debakl před rokem. Pomáhá mu tažení proti teroristickému hnutí Hizballáh v Libanonu, klientu Íránu a spojenci Hamásu. Podle Netanjahua je zabití vůdce Hizballáhu Nasralláha "bodem obratu ve válce." Veřejnost ho znovu začíná podporovat, průzkumy naznačují, že by ve volbách mohl vyhrát. Zároveň ovšem stoupá riziko regionální války, hrozí střet s Íránem.

Rok od masakru je tak plný protikladů. A 7. říjen se jeví jako spouštěč vlny bezpečnostní nestability, která pohlcuje celý Blízký východ. 

Miloš Balabán, Právo