Ruleta s povolenkami

Ruská válka na Ukrajině je jistě jeden z hlavních důvodů proč se Evropa ocitla v bezprecedentní energetické krizi. Wall Street Journal konstatoval, že je to jen část pravdy. Přispěla k ní totiž i chybná klimatická politika EU, která se začala uplatňovat dávno před válkou. Většina evropských politiků si ale nechce připustit, že se tu hraje ruleta s ničivými účinky.

Největší potíž existuje s povolenkami na emise oxidu uhličitého. Certifikát na emise jedné tuny CO2 aktuálně stojí 80 eur, před měsícem to bylo téměř 100 eur. A před třemi lety pouhých 25 eur.

Systém povolenek existuje již od roku 2005. Evropští úředníci každý rok stanoví počet povolení a na trhu se pak s nimi obchoduje. Společnosti s vyššími emisemi si tak mohou koupit potřebné certifikáty od těch, kteří své emise snížili. Pokud poptávka převyšuje nabídku, růst cen povolenek by teoreticky měl stimulovat investice do zelené energie s cílem snížit emise.

Jenže s takovou bezprecedentní energetickou krizí, která přišla letos systém nepočítal.

Jedním z faktorů růstu cen za kvóty jsou změny ve struktuře palivové a energetické bilance, přičemž tyto změny jsou způsobeny omezením dodávek, které mají politický charakter. Systém stropů a obchodování tedy nevytváří tržní pobídky ke změně, ačkoli by měl.

Kvůli nedostatku zemního plynu začínají evropské země k výrobě elektřiny využívat špinavější uhlí. To zvyšuje poptávku po povolenkách a tím i jejich ceny. Energetický průmysl by mohl využívat jaderné palivo ke snížení závislosti na uhlí, nebo by úřady mohly urychlit rozvoj nalezišť plynu ve svých zemích.

Někteří evropští politici se takovým opatřením tvrdošíjně brání, což vede ke zdražení povolenek v systému obchodování s emisemi. Přitom teď vlády napříč Evropou horečně hledají finance ke kompenzacím za drahé energie.

Jedná se tak o začarovaný kruh, který ale přímo souvisí se Zelenou dohodou. Nizozemská ministryně financí Sigrid Kaagová nedávno uvedla, že trh s emisními povolenkami nelze uvolnit, ač by to napomohlo snížení cen plynu, ale prý by to ohrozilo cíle "zelené transformace". Prostě přispět k zajištění dostatku energie za rozumné ceny, které by nebyly likvidační pro průmysl a občany není ani v krizi prioritou. Postoj Nizozemí sdílí i Německo, což je v souvislosti s jeho plynovými problémy hodně zvláštní.

Dlužno dodat, že právě před rokem se při posuzování plánu EU "Fit for 55", který počítá s tím, že Unie sníží emise CO2 o 55 procent ve srovnání s rokem 1990, velmi rázně ozvalo s kritikou povolenek Polsko, jemuž sekundovalo Česko a Maďarsko. A v usnesení polského Sejmu se můžeme dočíst, že systém povolenek, který vede k bezprecedentnímu nárůstu cen energií ohrožuje energetickou bezpečnost Polska i EU. Varování nikdo nebral vážně.

Takže skrytá uhlíková daň dále Evropu oslabuje v momentu, kdy čelí bezprecedentní ekonomické krizi a mimořádné bezpečnostní nejistotě. Je to skoro až sebevražedné.

Miloš Balabán, Právo