Spojené státy a Rusko domlouvají rozuzlení války

Americký prezident Donald Trump v sobotu oznámil, že měl telefonický rozhovor s ruským prezidentem Vladimírem Putinem, se kterým posoudil ukončení války na Ukrajině. Na otázku ke kolika rozhovorům už došlo Trump odpověděl, že raději bude mlčet. Má přesný plán, jak válku ukončit, a pověřil svého poradce pro národní bezpečnost Michaela Waltze, aby se na něj soustředil.

Potvrdilo se, že americko-ruský dialog běží delší dobu. Waltz nepopřel možnost summitu Trump – Putin v Saudské Arábii nebo ve Spojených arabských emirátech. Předseda zahraničního výboru ruské Dumy Leonid Sluckij prohlásil, že přípravy na summit jsou v pokročilé fázi a naznačil, že tématem nemusí být pouze Ukrajina, nýbrž i systém mezinárodních vztahů v blízké budoucnosti.

Hraje se tedy širší diplomatická partie? Analytik agentury Bloomberg Andreas Kluth spekuluje o možnosti nové "Jalty- 2", která by za účasti lídrů USA, Ruska a Číny posuzovala možnosti nového světového uspořádání a rozdělování sfér vlivu ve světě. Je to odvážný závěr, protože 80 let po jaltské konferenci s účastí SSSR, USA a Velké Británie se svět nachází ve zcela jiné geopolitické konstelaci.

Přesto mohou existovat společné jmenovatele k jednání, které souvisí i s Ukrajinou: vyloučení eskalace války, která může vyústit do jaderného konfliktu, a převedení narůstající geopolitické konfrontace do přijatelnější podoby studené války, tak jak probíhala ve druhé polovině 20. století.

Nenahrává tomu Trumpova reálpolitika v podobě tlaku na obnovení plné americké kontroly nad západní polokoulí? Ukrajinská koncovka teď nejvíce zajímá Evropu. Prezident Volodymyr Zelenskyj je ve složité situaci: Rusové stupňují na frontách svůj tlak, armáda není v dobré kondici, další politická, vojenská a ekonomická podpora země ze strany USA není jistá.

Příznačné je odříznutí Ukrajiny od prostředků poskytovaných USAID, což paralyzuje humanitární programy i ukrajinská média, nebo odmítnutí poskytnout jaderné zbraně jako kompenzaci za nepřijetí do NATO. Roste i vnitropolitická nestabilita, kvůli ekonomickým potížím, nespokojenosti občanů se všudypřítomnou korupcí a odváděním mužů na frontu.

Varovná je pro Zelenského americká výzva na uskutečnění prezidentských voleb, ve kterých by ale nemusel být s ohledem na klesající podporu zvolen. Není to součástí tlaku, aby byl vstřícný k ústupkům v možném jednání s Ruskem?

Nicméně platí, že Trump nebude chtít dopustit "afghánský" scénář, tedy porážku a potenciální vnitřní zhroucení Ukrajiny. Američané mají stále silné páky na Rusko, jak ho donutit ke kompromisům. Výsledek bude ovšem asi daleko od toho, co Evropa očekávala.

Miloš Balabán, Právo