Stříkačky a stíhačky – co dřív?

Generální ředitel Hasičského záchranného sboru Vladimír Vlček po rozsáhlém požáru v Českém Švýcarsku řekl:Ppokud je definována částka na zajištění vnější obrany v rámci závazků v NATO na dvě procenta HDP, měla by se definovat i výše financí na zajištění vnitřní bezpečnosti. Byla to reakce na deficity v materiálovém vybavení hasičů, což potvrdilo i Právo ve svých reportážích.

Celkový vnitřní dluh u hasičského sboru a strojních investic činí nejméně deset miliard korun. U zásahové techniky je to pak více než šest miliard. Varující je situace u cisternových automobilových stříkaček. Ze 704 kusů je 234 starších deseti let a jejich počet se každoročně zvyšuje. Ročně by měla být zajištěna obměna asi 150 vozů, což by si vyžádalo částku 1,5 miliardy korun.

Stát sice navýší hasičský rozpočet příští rok o 675 milionů, jenže to nestačí. Vypadá to, že stále není bezpečnostní systém státu, vnímán jako celek. Na vše se hledí resortní optikou. To je s ohledem na komplexnost bezpečnostních hrozeb a v situaci velkých rozpočtových deficitů vážná chyba.

Je třeba zvažovat optimální rozdělení zdrojů tak, aby nedocházelo k výrazné nerovnováze mezi zajišťováním vnitřní a vnější bezpečnosti. Není normální, že hasiči sami hledají finanční prostředky na svůj provoz, mj. i v EU, jak uvedl generál Vlček.

Náčelník generálního štábu Armády ČR Karel Řehka, řekl že armáda musí být ve svém hospodaření "brutálně efektivní". Neplatí to i pro hospodaření s prostředky na fungování celého bezpečnostního systému?

Dejme třeba na misku vah pořízení amerických stíhaček F-35 o což usiluje vláda a pokračování provozu švédských gripenů. Pořízení F-35 nás má přijít podle hrubých odhadů na 80 miliard korun. Náměstkyně ministryně obrany a hlavní vyjednávačka o pořízení amerických stíhaček Blanka Cupáková nicméně uvedla, že se musíme bavit i o dalších desítkách miliardách korun investic potřebných na novou infrastrukturu.

Švédské gripeny nové generace plně vyhovující pro obranu země by ale ve srovnání s F-35 mohly vyjít zhruba na třetinu.

Neopakuje se tak příběh z 90. let, kdy výroba 72 bitevníků L-159 Alca, i když jich armáda tolik nepotřebovala (ponechala si jen 24 kusů), přišlo státní kasu na 52 miliard korun? Resortu obrany to po dobu pěti let odčerpalo 90 procent všech investičních výdajů, čímž fakticky došlo k podlomení modernizace pozemních sil.

Teď může dojít k podlomení schopnosti státu financovat nejen armádu. Ostatně počítejme: za částku na jeden letoun F-35, která dosáhne nejméně dvou miliard korun by modernizace hasičské techniky výrazně pokročila.

Nutné výdaje na zajištění bezpečnosti státu si zaslouží seriózní debatu. Je to určitě velké téma pro nadcházející volby, neboť prezident je vrchním velitelem ozbrojených sil. Který uchazeč o Hrad to zvedne jako první?

Miloš Balabán, Právo