Tanková rošáda

Spojené státy zřejmě dodají Ukrajině "významný počet" tanků Abrams, čímž se spustí tanková rošáda v Evropě. Německo už tak nebude blokovat dodávky tanků Leopard 2, ani bránit Polsku, aby učinilo totéž. Německý kancléř Scholz se už pár týdnů ocitá za blokaci pod nemalým tlakem spojenců, kteří Německu vyčítají jeho váhání a opatrnický postoj.

Jenže Scholz musel brát v potaz i historické reálie. Steven A. Sokol, předseda Americké rady pro Německo uvedl, že z německé paměti stále nevymizela bojiště druhé světové války a německá vina za obří oběti, které válka přinesla Rusku, Polsku a Ukrajině.

Průzkumy veřejného mínění ukazují, že polovina Němců s dodávkami tanků nesouhlasí. Scholz nad tím úplně mávnout rukou nemůže. A asi si je vědom i toho, že Moskva dodávky leopardů třeba propagandisticky zneužije. Zrovna v době 80. výročí drtivé porážky nacistického Německa u Stalingradu, která znamenala zásadní zlom ve druhé světové válce.

Otázkou zůstává, zda tanky mohou přinést nějaký zásadní zlom do války na Ukrajině a zda jich bude vůbec dost. Odhad jejich potřeby na frontě proti Rusům se zvýšil ze 300 na 500. Dodat rychle takové množství není jednoduché. Němci mají 300 leopardů, jenže jen zlomek je připraven k bojovému nasazení. Mohli by Poláci na Ukrajinu rychle poslat svých 250 leopardů, když teprve na sklonku minulého roku začali přezbrojovat na jihokorejské tanky K-2 Black Panther?

Počty amerických Abramsů také asi nebudou závratné. A navíc se v americkém časopisu National Interest objevila informace, že "neporazitelné" Leopardy 2 turecké armády byly v roce 2016 zničeny jednotkami Islámského státu v bojích o Al-Bab s použitím protitankových střel ruského původu. Turci z toho mají dodnes trauma.

Tanková rošáda má tak spíše politický cíl. Vojenští analytici ve Wall Street Journal se shodli v tom, že se jedná o důležitý politický signál, že západní podpora Kyjevu je nadále pevná, situaci na bojišti to ale příliš nezmění. Tanky by podle expertů musely účinně spolupracovat s další technikou včetně obrněných transportérů, bojových vozidel, samohybného dělostřelectva či systémů protivzdušné obrany. "Neexistuje žádný konkrétní zbraňový systém, který by byl řešením. Je zapotřebí vyváženost všech systémů," řekl minulý týden vrchní velitel spojeneckých sil NATO v Evropě generál Christopher Cavoli.

Dosáhnout takového cíle je úkol nikoliv na týdny nýbrž spíše na měsíce, i když Ukrajina už dokázala, že se dokáže válečné situaci rychle přizpůsobovat.

Prezident Zelenskyj ale teď musí kromě tanků řešit i "druhou frontu": vlna rezignací a zatýkání, kvůli korupci mezi ukrajinskou vládnoucí elitou ukazuje, že vnitřní problémy mohou být dalším vážným ohrožením ukrajinské bezpečnosti.

Miloš Balabán, Právo