Trest pro zlé noviny?
Místopředsedkyně Evropské komise Věra Jourová v ČT označila záměr vládní koalice navýšit daňovou sazbu u novin z deseti na 21 procent za likvidační. "Když necháme umřít noviny, spousta lidí nebude mít alternativu si přečíst něco, co nebude takový mediální fastfood", řekla Jourová.
Tištěná média do informačního prostoru podle ní patří a plní obrovskou roli, zvlášť "v době permanentního" dezinformačního úpadku", doplnila česká eurokomisařka.
Jourovou lze pochopit. Boj s dezinformacemi se pro ni stal v Bruselu vlajkovou lodí a teď vidí, jak v její vlastní zemi se to zřejmě nebere vážně. Navíc byla nucena přiznat, že ke zvýšení daňové zátěže, která kroutí krkem nezávislým médiím nepřistoupilo ani jí nemilované Maďarsko.
Jenže premiér Petr Fiala byl s obhajobou navýšení daně, jak je jeho zvykem, rychle hotov konstatováním, že lidé se dostanou k informacím prostřednictvím internetových zdrojů, veřejnoprávní média jsou dostupná volně, nehrozí žádná katastrofa a nikdo vydávání novin nezastaví.
Od prvního profesora v oboru politologie v Česku by ale člověk čekal poněkud jinou argumentaci. Třeba, že nezávislé tištěné noviny stále představují zdroj informací podávaných v širších souvislostech i platformu pro tříbení argumentů a názorů třeba formou komentářů.
Nutí prostě k přemýšlení, což je v dnešní době víc než potřeba. Ostatně i Krizový a informační tým ministerstva vnitra vydává svá varování před radikalizací veřejnosti pomocí manipulativních "rizikových informací."
Na mysl se ovšem vkrádá podezření, že kritické myšlení nemusí současné vládní garnituře vyhovovat, a proto je třeba "zlé" noviny, které ji často i kritizují za její (ne)vládnutí, přešlapy a nekomunikaci potrestat. Zvlášť, když jsou před námi nelehké měsíce, kdy může mít vláda co dělat, aby ustála nespokojenost veřejnosti s utahováním opasků.
To je zřejmě důvod proč naopak časopisům o šoubyznysu, celebritách a vaření zůstává snížená dvanáctiprocentní sazba DPH. Asi aby občané při jejich pročítání aspoň na chvíli zapomněli na větší ekonomické trable.
Miloš Balabán, Právo