Účetní škrty a veřejný zájem

Den před aprílem Česká pošta oznámila, že zruší 300 poboček napříč republikou. Apríl to ale nebyl. Ministr vnitra Vít Rakušan pod kterého pošta spadá rozhodnutí zdůvodnil tím, že je to první krok před rozdělením pošty na státní a komerční část. Státnímu rozpočtu to má ušetřit 700 milionů korun ročně. Popravdě řečeno mi to nepřipadá jako příliš horentní suma třeba ve srovnání s loňským rekordním ziskem ČEZ téměř 81 miliard korun (v roce 2021 to bylo necelých deset miliard). Zavání to spíš účetním škrtem, která vůbec nebere v úvahu širší sociální kontext takového kroku.

Jsme svědky i kouzla nechtěného. Minulý týden navštívil prezident Petr Pavel Moravskoslezský kraj, aby se seznámil s jeho problémy, neboť patří mezi strukturálně postižené regiony. Deklaroval, že chce o svých poznatcích hovořit s premiérem a vládou. Teď si tam může přidat informaci, že se zde zavře 48 pošt, což je nejvíc v Česku.

Primátor Ostravy Tomáš Macura uvedl, že jediným kritériem rušení poboček byla docházková vzdálenost. "Vůbec neřešili specifiku daného města, sociálně-ekonomickou a věkovou strukturu obyvatel", dodal. To ovšem platí napříč republikou. Nechtělo o tomto aspektu více přemýšlet? Rakušanovi by to mělo být vlastní jako předsedovi STAN, který vyrostl z lokální politiky.

Všímejme si ale pozorně, že se před časem otevřelo další téma spojené s veřejnými službami. Národní ekonomická rada vlády došla k závěru, že Česko má prý moc policistů a propuštěním tisíců policistů by vláda mohla ušetřit až tři miliardy korun.

Odůvodnění: jsme osmou nejbezpečnější zemí na světě a udržovat policejní sbor na čtyřiceti tisících příslušníků je nadbytečné. Není to nicméně právě naopak, že právě profesionální policejní sbor., který je schopen reagovat na stále se rozšiřující spektrum bezpečnostních hrozeb je jedním z garantů toho, že stále patříme mezi bezpečné země?

Navíc je třeba brát v potaz, že je třeba účinně čelit strmě narůstající trestné činnosti v kyberprostoru nebo stále věnovat pozornost nelegální migraci, jak se minulý rok potvrdilo i na česko-slovenské hranici.

Policejní prezident Martin Vondrášek před nedostatkem policistů varoval: znamenalo by to podle něj mj. optimalizaci sítě základních policejních útvarů, čímž by se ale policie ocitla v situaci jako Česká pošta, která musí zavírat některé pobočky. "Nechceme odcházet z menších obcí. Občan by měl k policejní službě dál", poznamenal.

Ano, pokud by k tomu došlo znamenalo by to další mizení veřejných služeb z veřejného prostoru, což může vytvořit i více sociálního napětí a nespokojenosti. Nebyl by to jeden z dalších zdrojů radikalizace společnosti, před kterou pětikoalice tak vehementně varuje?

Dlužno dodat, že zatím premiér a ministr vnitra úvahy o snižování stavů policie odmítají. Doufejme, že jim to vydrží a že se za čas neukáže, jako v jiných případech, že pod "tlakem situace" se ne přehodnotí na ano.

Miloš Balabán, Právo