Ukrajinská přání se míjí se západní skepsí
Hurikán Milton zasáhl i do mezinárodní politiky, když americký prezident Joe Biden kvůli němu zrušil svoji účast na schůzce v německém Rammsteinu, kde měl spolu s lídry Německa, Francie a Velké Británie jednat s ukrajinským prezidentem Volodymyrem Zelenským o další pomoci Kyjevu, který se nyní nachází pod velkým ruským tlakem na válečné frontě.
Do Evropy přesto nezamířili ani ministr zahraničí Antony Blinken a ministr obrany Lloyd Austin, kteří s hurikánem nemají co do činění. Nepřišel nakonec vhod, aby se současná americká administrativa nemusela vyjadřovat k poskytování další pomoci Ukrajině, neboť je to před prezidentskými volbami kontroverzní téma? Přiživil to svým vyjádřením předseda Sněmovny reprezentantů, republikán Mike Johnson prohlášením, že je proti dalšímu financování Ukrajiny s tím, že po vítězství Donalda Trumpa, který bude schopen konflikt rychle ukončit, už tato otázka nebude na stole.
Máme tady ale zároveň i vlnu komentářů v západních médiích, které vyjadřují pochybnosti o schopnosti Ukrajinců dosáhnout nějakého zásadního zlomu ve střetu s Ruskem a spekulujících o možnostech "kompromisu" s ním ve stylu "mír a další rozvoj Ukrajiny spolupracující se Západem za teritoriální ústupky Rusku." Je zpochybňován Zelenského "plán vítězství", který počítá s přijetím Ukrajiny do NATO, zrušením zákazu útoků západními raketami do hloubky Ruska nebo sestřelováním ruských raket z území aliančních zemí obklopujících Ukrajinu.
Prezident Zelenskyj sice absolvoval na sklonku minulého týdne místo jednání v Rammsteinu miniturné se zastávkami v Berlíně, Londýně, Paříži a Římě, jeho výsledky ho ale nepotěšili. Berlín mu sice pošle další ekonomickou a vojenskou pomoc za dvě miliardy eur, jenže německé ministerstvo obrany zároveň oznamuje, že další těžkou vojenskou techniku už Kyjevu nepošle. A v Londýně měl podle listu The Daily Telegraph britský premiér Keir Starmer říct Zelenskému, že rakety Storm Shadow válku Ukrajině nevyhrají a souhlas s údery do ruského týlu nedal. Předseda amerického sboru náčelníků štábů generál Charles Brown pak k celému plánu diplomaticky poznamenal, že je třeba posuzovat, co je skutečně reálné, což se může týkat i vstupu Ukrajiny do NATO.
Ukrajinský politický analytik Vladimír Fesenko smutně konstatoval, že se "znovu vyjevil tradiční politicko-psychologický nedostatek Ukrajinců – přehnaná očekávání". Západ už ve vojenské vítězství Ukrajiny nevěří. Navíc je i méně akceschopný kvůli nejistotě z výsledků prezidentských voleb v USA, konfliktu na Blízkém východě i politickým, ekonomickým a bezpečnostním turbulencím uvnitř EU. O tom, že to vše může výsledek války a osud Ukrajiny významně ovlivnit není pochyb.
Miloš Balabán, Právo