Ukrajinský plán vítězství nepřinese průlom do války
Prezident Petr Pavel opět překvapil svým hodnocením války na Ukrajině. V rozhovoru pro list New York Times uvedl, že Ukrajina musí být realistická ohledně svých válečných cílů a přijmout, že část území by mohla alespoň dočasně zůstat pod ruskou kontrolou. Je načase, aby se Ukrajinci a jejich příznivci postavili čelem k tomu, co je podle něj realita.
"Nejpravděpodobnějším výsledkem války podle Pavla bude, že část ukrajinského území bude dočasně pod ruskou okupací. A Ukrajina ani Rusko nemohou očekávat, že docílí svých maximalistických cílů. Mluvit o porážce Ukrajiny nebo o porážce Ruska, to se prostě nestane," dodal s tím, že "konec bude někde mezi".
Nepřijal prezident Pavel roli "ďáblova advokáta" Západu ve chvíli, kdy ukrajinský prezident Volodymyr Zelenskyj přivezl do USA svůj "plán vítězství", aby s ním seznámil amerického prezidenta Joea Bidena?
Z informací západních médií, potvrzených i Kyjevem vyplývá, že obsahuje silné bezpečnostní garance Ukrajině ze strany členských zemí NATO i s možností vstupu do aliance, příslib finanční pomoci pro rekonstrukci země i dodávek zbraní. Vzhledem k situaci na frontě v Donbasu, kde je Ukrajina v defenzívě, je nicméně zcela zásadní požadavek, aby USA souhlasily s povolením útoků raketami dlouhého doletu do hloubi území Ruska.
To je asi největším kámen úrazu. Bílý dům s Pentagonem jsou stále proti. Dva argumenty jsou klíčové: obava z eskalace konfliktu s Ruskem a také pochybnosti o tom, zda údery mohou přinést nějaký zásadní zvrat ve válce. Biden s Kamalou Harrisovou mohou přemýšlet i o tom, zda by případná eskalace nemohla nahrát v prezidentské kampani Donaldu Trumpovi.
Patrná je i nejednota spojenců. Britové vyzývají Američany k "odvaze" a zároveň německý kancléř Olaf Scholz rezolutně odmítá dodat Ukrajině rakety dlouhého doletu Taurus.
Západní postoje tak limitují představu Zelenského o tom, že "Rusko je potřeba donutit k míru", jak se vyjádřil na jednání Rady bezpečnosti OSN. Nemohl mít ale radost ani z překvapivého návrhu polského ministra zahraničí Radoslawa Sikorského demilitarizovat Krym a připravit referendum ve kterém by legální rezidenti rozhodli k jakému státu chtějí patřit. Kyjev to rozhořčeně odmítl s tím, že by od spojence čekal více pochopení.
Od Západu to ovšem mohl být pokusný balonek vůči Moskvě, že lze vyjednávat o řešení konfliktu.
Nebude tak nakonec třeba skutečně hledat nějaký kompromis "někde mezi", jak uvedl prezident Pavel? Ukrajinský plán vítězství sem spíš nepasuje. Dokládá to vyjádření jednoho nejmenovaného západního představitele zasvěceného do jednání Zelenského se západními lídry pro agenturu Bloomberg: Plán nepředstavuje průlom ve válečné hře.
Miloš Balabán, Právo