Unii čeká pohyb v minovém poli

Ursula von der Leyenová startuje druhou pětiletku v čele Evropské komise výběrem nového týmu eurokomisařů. Sestava zatím ještě nebyla oficiálně oznámena, nicméně Leyenová už čelí tiché rebelii ze strany členských států Unie. Jenom menšina z nich splnila její přání poslat do Bruselu návrh dvou kandidátů – muže a ženy – v zájmu genderové vyváženosti. Nicméně sestavování komise je ve srovnání s dalšími problémy, které Leyenovou spolu s unijní exekutivou čekají jen menší patálií.

Brusel musí vnímat výsledky voleb v Durynsku a Sasku. Signalizují nespokojenost voličů s vládní i unijní politikou. Dá se očekávat, že se to projeví v dalších volbách napříč Evropou. Pak se mohou měnit i poměry v Evropské radě. Německý kancléř Olaf Scholz a francouzský prezident Emmanuel Macron už jsou zaneprázdněni stavěním "požárních zdí" proti krajní pravici a na vnější politiku jim zbývá méně času.

S odstupem devíti let od otevření náruče pro nelegální migranty kancléřkou Angelou Merkelovou se ukazuje, že to bylo vložení tikající bomby pod Evropu. Místo merkelovského "Zvládneme to" se dostavuje deprese. Dokládá to rozhovor bavorského ministra vnitra Joachima Herrmanna pro Právo, kde také řekl: "Vnější hranice EU stále nejsou dostatečně zabezpečeny. Bez ohledu na to, zda jde o nelegální migraci, pašerácké gangy nebo mezinárodní zločinecké gangy, ochrana vnějších hranic je v dezolátním stavu".

Nelegální migrace dál rozleptává vnitřní politickou stabilitu a bezpečnost unie, což jí oslabuje i navenek. Zvládne se pak soustředit na naplňování ambiciózních cílů "zelené transformace" a plánů na další potenciální rozšíření Unie, na což kromě Ukrajiny čeká devět zemí? Přístupová jednání se přitom budou odehrávat ve složitém geopolitickém prostředí, což platí zvláště pro Ukrajinu. Tady je ještě nejasno jaké bude vyústění války a jakou roli v tom může Unie sehrát.

Nejistota panuje i kolem vývoje v USA. Případné vítězství Donalda Trumpa v prezidentských volbách, který Evropu "nemusí" přidělá Bruselu hodně starostí.

Bolehlavem budou i vztahy s Čínou, kde bude pokračovat až neřešitelné dilema, zda respektovat ekonomické reálie nebo vstupovat do geopolitické konfrontace.

A nedojde k dalšímu sešupu ekonomické kondice Unie? Symbolicky to naznačuje vyhlášení generálního ředitele Volkswagenu Olivera Blumeho o možném uzavření jednoho závodu přímo v Německu. Bude pokračovat soumrak automobilového průmyslu, vlajkové lodi unijní ekonomiky?

Nedivme se tudíž vyjádření nejmenovaného vysokého bruselského úředníka pro portál Politico, že v příštích pěti letech čeká EU pohyb v minovém poli.

Miloš Balabán, Právo