Vilniuské šachování

Středobodem "válečného" summitu NATO ve Vilniusu byla otázka vstupu Ukrajiny do NATO. Ukrajinská naděje, že se tak stane rychle, narazila na reálpolitiku.

Prezident Biden prohlásil, že pokud by se Ukrajina připojila dnes k NATO vedlo by to k válce s Ruskem. Podobně smýšlí Německo.

Východoevropané mají na vstup jiný názor, musí ale respektovat americké zájmy. A mezi ně válka s Ruskem v nové geopolitické konstelaci, které USA čelí hlavně v asijsko-pacifickém regionu, nepatří.

Ukrajina se musí spokojit s tříbodovým plánem, který zahrnuje příslib dlouholeté podpory Ukrajiny, vytvoření nové Rady Ukrajina-NATO, a "potvrzení", že se země v budoucnu členem Aliance skutečně stane.

Náplastí za nepozvání má být bezpečnostní dohoda, kterou s Ukrajinou ratifikují země uskupení G7. Má zahrnovat dodávky zbraní, výcvik a sdílení zpravodajských informací. Prezident Zelenskyj označil absenci konkrétní časové osy ke vstupu za "absurdní".

Mohla ho zarazit slova generálního tajemníka NATO Stoltenberga, který řekl, že nejdůležitější je, aby Ukrajina ve své obranné válce proti Rusku zvítězila, bez čehož nemůže vstoupit do NATO. Generál Freuding, šéf německého sboru náčelníků štábů nicméně varuje před přehnanými očekáváními ohledně ukrajinské protiofenzívy s tím, že k získání ztracených teritorií potřebuje převahu až 5:1, kterou nemá.

Prezident Pavel se přidal v roli ďáblova advokáta: okno příležitostí pro Ukrajinu s protiofenzívou se do konce roku uzavře. Přispěje k tomu zima i nadcházející prezidentské volby na Ukrajině, v Rusku a v USA. Vůle dodávat Ukrajině zbraně ochabne. Pavel přeje Ukrajině návrat okupovaných území až před rok 2014, nicméně skutečnost bude zřejmě jiná.

Co přinese? Zelenskyj usuzuje, že se vytváří půda pro smlouvání o členství Ukrajiny v NATO v jednáních s Ruskem. Zatím víme, že v dubnu proběhla s vědomím Bílého domu tajná jednání skupiny bývalých vysoce postavených činitelů Bílého domu a Pentagonu s ruským ministrem zahraničí Lavrovem, jejichž cílem mělo být položení základů pro možná jednání o ukončení války.

Schůzky se zúčastnil i prezident Americké Rady pro zahraniční vztahy Richard Haass, který přišel ve Foreign Affairs s následující ideou. Pokud se podaří uzavřít ve válce příměří musí následovat mírové rozhovory ve dvou liniích: mezi Ukrajinou a Ruskem o mírových podmínkách a ve formě strategického dialogu mezi NATO a Ruskem o kontrole zbrojení a širší evropské bezpečnostní architektuře.

Vedle Ukrajiny se ve Vilniusu řešil i vstup Švédska do aliance. Blokace vstupu Tureckem se stala politickou zátěží. Prezident Erdogan je ovšem pragmatik. Chápe, že potřebuje dobré vztahy se Západem a nakonec souhlas zobchodoval: Ankara tudíž dostane americké stíhačky F-16 a otevře se jednání o bezvízovém režimu do Schengenu. NATO tak bude mít brzy už 32 členů.

Miloš Balabán, Právo