Vír armádních miliard

Vládní koalice chce kvůli válce na Ukrajině urychlit navýšení obranného rozpočtu na dvě procenta HDP o rok dříve. Letos mají obranné výdaje dosáhnout částky 90 miliard korun, za dva roky by to mělo být asi 150 miliard.

Míra ekonomických a bezpečnostních nejistot je nyní extrémní. Jaký bude vývoj války na Ukrajině? Zvládne na podzim a v zimě Evropa energetický manévr se svým odstřihnutím od ruských energetických zdrojů? Nevypukne globální potravinová krize? Nehrozí kvůli ní zvýšená míra nestability v rozvojovém světě a další migrační vlny? Jaká bude sociální situace v Česku? Neovlivní to postavení a stabilitu vlády?

Pandemie a válka nás naučily, že dnes nelze vyloučit nic. Krize vzniknout i v řádu týdnů a dnů. I premiér Petr Fiala po schůzce s prezidentem Milošem Zemanem v Lánech připustil, že navýšit rozpočet nebude jednoduché. Musí počítat: příspěvek pět tisíc korun na dítě přijde státní kasu asi na 9 miliard, ohlášený úsporný energetický tarif na 50 miliard.

Ministryně obrany Jana Černochová má před sebou nelehký úkol. Sestavit "chytrý" obranný rozpočet není jen tak. Základem jsou kvalitní plánovací dokumenty, aby se nestřílelo od boku. Koncepce výstavby armády ale dnes už není příliš funkční. Platí to, co jsem nedávno napsal: Koncepce už připomíná hru na náhodu. Takže klíčovou prioritu - bojová vozidla pěchoty stále nemáme, na cestě jsou německé tanky Leopard. Není to jediný případ, kdy se armádní priority mění. Může si ovšem resort dovolit další improvizace?

A do toho se ještě přepřahá na pozici náčelníka Generálního štábu, do které ministryně originálně vybrala generál ze zálohy. Pro Karla Řehku tak bude aktualizace nebo ještě lépe vytvoření nové Koncepce výstavby armády křest ohněm.

Aktuálně víme, že ministerstvo chce urychlit akviziční procesy a připravuje obranný fond, který by měl stabilizovat nákupy a navýšit objem dostupných prostředků. Ministryně uvedla, že "výsledek tohoto úsilí bude záviset na schopnosti zbrojního průmyslu dodávat v krátkém čase vojenský materiál a bude ovlivněn mírou inflace."

Dobrá zpráva je, že český zbrojní průmysl a jeho klíčové podniky tvoří armádě funkční týl, což ostatně potvrdila i válka. S inflací je to horší.

Nesdílím optimismus ministryně, že se v tomto roce nemusí navyšovat cena za nové BVP. Vstupy raketově zdražují a 52 miliard je nyní spíš nereálná suma.

Asi se povede započítání nákladů jiných resortů, než je obrana do dvou procent HDP. Logické je to v případě Národního úřadu pro kybernetickou a informační bezpečnost nebo Ministerstva dopravy, kde se jedná o zodolnění dopravní infrastruktury. Mluvíme nicméně "jen" o stovkách milionů korun.

Na obzoru je ale další zásek. Ještě tato vláda by měla rozhodnout o budoucnosti nadzvukového letectva. Zůstaneme u švédských gripenů se zavedenou infrastrukturou nebo si můžeme dovolit třeba výrazně dražší americké F-35? Otázek v nejisté době přibývá.

Miloš Balabán, Právo