Volby a válka

V průzkumu americké Rady pro zahraniční vztahy o klíčových bezpečnostních hrozbách v roce 2023, kterého se zúčastnilo přes 500 amerických politiků. vládních úředníků a akademiků se za druhou nejvážnější hrozbu po krizi kolem Tchaj-wanu považuje eskalace ukrajinské války, kdy dochází k "přelévání nekonvenčních zbraní do sousedních zemí."

Je to další dimenze konfliktu, která může představovat nemalé riziko pro bezpečnost Evropy. Zkušenosti z Iráku a Libye jsou varující.

Faktem je, že ruská válka na Ukrajině trvá již téměř rok a její ukončení není na obzoru. Rusku sice selhala taktika "bleskové války", přesto ve vojenských operacích zahrnujících i útoky na energetickou infrastrukturu nadále pokračuje. Ukrajina zůstává pod permanentním tlakem.

Ukrajincům mu pomáhají čelit i stálé dodávky západních zbraní, bez nichž by obrana země byla velmi ztížená. Zároveň se nejeví jako příliš reálné, že bude ukrajinská armáda schopna podniknout nějakou rozsáhlou ofenzivu, která by vedla k úplné porážce Ruska. Zuřivé boje mezi ukrajinskými a ruskými jednotkami okolo Bachmutu a Soledaru na východní frontě vypovídají o ostrosti střetu.

Eskalace zůstává reálnou možností, i když se nedá vyloučit ani korejský scénář: když výsledkem války není ani jasné vítězství, ani jasná porážka a musí se najít nějaké řešení. V Koreji tak trvá už sedmdesát let "příměří", které je lepší než otevřená válka. Možnost diplomatického jednání mezi Ukrajinou a Ruskem je ovšem nyní nepravděpodobná. Svoji roli mohou hrát volby v obou zemích.

Ukrajinu i Rusko čekají příští rok prezidentské. Volodymyr Zelenskyj je doma jasným favoritem. Válka smazala jeho klesající popularitu, když nebyl po svém zvolení v roce 2019 schopen prosadit zásadnější politické a ekonomické změny. Nyní si jako válečný lídr nemůže dovolit žádné kompromisy s Ruskem, i kdyby snad vedly k ukončení bojů.

O svoje zvolení v roce 2024 bude usilovat i Vladimír Putin. Dá se očekávat, že se bude chtít prezentovat jako vůdce země, který dosáhl na Ukrajině svého cíle, resp. něco z války pro Rusko získal. To také příliš nenahrává nějakým ústupkům, které by musel obhajovat. Navíc by mohly ohrozit i jeho mocenskou pozici.

Nicméně třetí prezidentské volby, tentokrát v USA na sklonku příštího roku mohou nějaký posun přinést. Pokud dojde k eskalaci konfliktu, do kterého by byli Američané ještě více vtaženi než dosud, s negativními politickými, vojenskými a ekonomickými dopady, nemohou to především "trumpovské" kruhy republikánů využít v kampani proti demokratům a prezidentovi Joeu Bidenovi? Co když dojde ke scénáři, ve kterém Rusové dosáhnou ve válce nějakých výraznějších úspěchů?

Nezapomínejme, že už dvakrát v posledních padesáti letech měly neúspěšné války s americkou účastí ve Vietnamu a v Iráku na výsledek amerických prezidentských voleb značný vliv. A politická změna v USA tak nakonec může pohnout i diplomacií.

Příští měsíce mohou být ještě dramatické i převratné nejen na frontě.

Miloš Balabán, Právo