Volby přinášejí světu rok velké nejistoty

V celkem šedesáti zemích světa, kde žije téměř padesát procent světové populace se letos uskuteční důležité volby. Jejich férovost bude velmi rozdílná. Expanze demokratických vlád, která nastala po konci studené války za poslední dekádu ochabla.

Podle organizace Freedom House, která monitoruje stav demokracie ve světě, její pozice sedmnáct let slábne. Za své berou principy jako svoboda tisku, nezávislost soudnictví i schopnost opozice kritizovat vládní establishment. Marie Ressaová, filipínská novinářka, nositelka Nobelovy ceny míru, uvedla, že "demokraticky volíme neliberální vůdce".

Hrozí to i Západu. Ten je navíc podle francouzského listu Le Figaro uvězněn ve volebním mlýnku, který znemožňuje dlouhodobou politiku. Co čtyři nebo pět let se zdá, že každá země začíná od nuly – voliči pokaždé kladou stejné otázky a podlehnou stejným emocím.

Rok 2024 udělá Západ křehčím". Největší otazník vyvstává nad nedůležitějšími volbami roku – těmi prezidentskými ve Spojených státech. Svět zatím sleduje souboj mezi stávajícím prezidentem Joem Bidenem a exprezidentem Donaldem Trumpem, který se odehrává na pozadí extrémní politické polarizace. Je svým způsobem i bizarní: Trump by měl být nevolitelný, kvůli 91 zločinům ze kterých je obviněn napříč Spojenými státy. Opak je podle průzkumů pravdou. Jednaosmdesátiletý Biden je i kvůli svému vysokému věku hodně neoblíbený. Britský týdeník The Economist předpověděl, že demokraté míří jako náměsíčníci ke katastrofě.

Pokud Trump vyhraje hrozí dvě věci. Vnitropolitická pomsta americkému establishmentu za to, jak jej ostrakizoval, navenek pak nezvratný příklon k americkému izolacionismu, což by silně pocítili všichni spojenci. Na prvním místě Evropa.

V ní dochází rovněž k posunům. Sílící nespokojenost Evropanů se stagnujícími ekonomikami, neschopností vlád čelit geopolitickým výzvám spolu s obavami z migrace nahrávají krajní pravici. Snahy tradičních stran postavit proti nim val pomocí velkých koalic se vyčerpávají. Nejvíce je to vidět v Německu v souvislosti se vzestupem Alternativy pro Německo.

Klíčovou otázkou letošních voleb do europarlamentu je, zda se krajní pravice prosadí jako sílící politický blok. Pokud ano, nevedlo by to ke změně celkové dynamiky evropské politiky?

Lze se i ptát co by to přineslo v době vážných krizí a zostřeného geopolitického soupeření mezi Západem a nezápadními neliberálními mocnostmi – Ruskem a Čínou.

Vstupujeme do roku velké volební nejistoty.

Miloš Balabán, Právo