Výzvy pro ministryni a nepovedená diplomacie

Ruská invaze na Ukrajinu rychle mění představy o zajištění evropské bezpečnosti. Německo zvýší letos rozpočet na obranu o 100 miliard eur. Polský Sejm počátkem března schválil, že se polské obranné výdaje zvýší o padesát procent a na obranu půjdou už tři procenta HDP.

V Česku zatím směřujeme ke dvěma procentům HDP dle závazku v rámci NATO. Vláda ho chce uzákonit. Nejde ale přehlédnout obavy ministryně obrany Jany Černochové z fungování akvizičního procesu. Po nástupu do funkce burcovala k tomu, že je třeba pohnout s akvizicemi, kam patří především tendr na nová bojová vozidla pěchoty, jenže zároveň fakticky vyjadřovala obavy, že nemůže udělat to či ono, protože se nechce nechat zavřít.

Je pravdou, že tendr na BVP je ukázkou neuvěřitelné byrokracie. Uchazeči obdrželi devět tisíc otázek, na které měli odpovědět ano či ne. Na ministerstvo se dokumentace dovážela náklaďáky. A bylo vůbec v silách úředníků přečíst a vyhodnotit všechny otázky?

Tendr byl nakonec zastaven a pokud se s ním začne znovu bude obtížnější. Dá se očekávat navýšení ceny kvůli raketově rostoucí inflaci; mluvilo se nikoliv o 53 miliardách, nýbrž o sedmdesáti, a to ještě před válkou. V Evropě navíc mohou scházet výrobní kapacity, kvůli větší poptávce a zároveň i materiál.

Ministryně i celá vláda budou muset mít více odvahy k politickým rozhodnutím. Jak ale budou kvůli válce nyní vypadat modernizační projekty v letectvu, pozemních silách, komunikačních systémech nebo v logistice? Armádu je třeba urychleně dovybavit i tím, co je k dispozici. Příklad? Čtvrtou brigádu rychlého nasazení lze dozbrojit transportérem Pandur, neboť těch je pouze polovina oproti počtu, který armáda původně pro brigádu plánovala. Modernizace současných Pandurů a jejich vybavení novou věží jsou téměř na pořadu dne. Vše může být zrealizováno poměrně rychle českým obranným průmyslem.

Svoji roli musí sehrávat i intenzivnější vojenská diplomacie v rámci Visegrádu, protože význam obranné spolupráce s Polskem, Slovenskem a Maďarskem, které jsou dnes na dohled od války na Ukrajině prudce stoupl. Jako nepochopitelné se proto jeví rozhodnutí ministryně nezúčastnit se setkání ministrů obrany Visegrádu. Prý se nechce podílet na předvolební kampani před maďarskými volbami s tím, že ji mrzí, že pro maďarské politiky je teď levná ruská ropa důležitější než ukrajinská krev.

K tomu lze říci, že podobně by musela postupovat ve vztahu k dalším evropským zemím za jejich odběry ruského plynu a ropy. Volby nic nemění na potřebě komunikovat s resortními kolegy ve válečné situaci. Pominout nelze ani to, že Maďarsko je náš důležitý obranný partner. Stačí připomenout, že uherskobrodská zbrojovka se podílí na přezbrojení maďarské armády ručními zbraněmi a že Aero Vodochody, klíčový letecký výrobce pro AČR, je vlastněno maďarskou společností.

Diplomacie se tak v kritické době paní ministryni zrovna nepovedla.

Miloš Balabán, Právo