Za pomoc žádá Trump suroviny, pro Ukrajinu je to risk

Téměř před rokem prohlásil během návštěvy Kyjeva trumpistický senátor Lindsey Graham, že by Ukrajina mohla poskytovat pomoc Ukrajině formou půjčky, která může být splacena ukrajinskými zásobami nerostných surovin. Tehdy to bylo bráno jako hypotetický návrh, protože podpora Ukrajincům byla podle tehdejší Bidenovy prezidentské administrativy výrazem solidarity se zemí napadenou Ruskem.

Po nástupu Donalda Trumpa do Bílého domu je vše jinak. Prezident v duchu své transakční zahraniční politiky bez obalu prohlásil, že chce kompenzaci za pomoc, kterou USA Ukrajině poskytly: "Budeme tam mít všechny ty peníze a já říkám, že je chci zpátky. A řekl jsem jim, že chci ekvivalent, jako jsou vzácné kovy v hodnotě 500 miliard dolarů." Ukrajinský prezident Volodymyr Zelenskyj mu vyšel vstříc: rozhodl se použít "surovinovou kartu" jako trumf zajišťující pokračování americké přízně Ukrajině.

Co je tedy nyní ve hře? Podle amerického Forbesu činí odhad hodnoty ukrajinských zásob nerostných surovin téměř 15 bilionu dolarů, přes 60 procent je uhlí, jehož zásoby ovšem převážně leží na okupovaných územích. Zajímavé jsou ale nemalé zásoby lithia, titanu (jedny z největších v Evropě), germania, grafitové rudy a uranu. Jejich hodnota se odhaduje právě na 500 miliard dolarů. Čtyřicet procent těchto zásob je nicméně podle kyjevského think tanku Building Ukraine nedostupných kvůli válce.

Potenciál využití surovin přesto existuje. Nikoliv náhodou je prvním oficiálním představitelem nové prezidentské administrativy, který navštíví Kyjev, americký ministr financí Scott Bessant. Má zde jednat především o přístupu k ukrajinským nerostným zdrojům.

Zelenskyj se přes svoji vstřícnost nechce úplně vzdát kontroly nad nerostným bohatstvím země. Navrhuje Američanům nabídnout jejich využití a správu v poměru 50 na 50. Z jeho vyjádření plyne, že přístup k zásobám by měli Američané získat na základě budoucích, nikoliv minulých dodávek zbraní. Trump to ale odmítl: požaduje kompenzace již minulých dodávek.

Nemůže se tak nakonec "Zelenského dar" stát i předmětem vážných vnitropolitických sporů v ukrajinské společnosti? Zvlášť když rostou obavy z toho, že po případném ukončení války dojde k růstu politické nestability a vážným nepokojům, což v úterý předpověděl i kyjevský starosta Vitalij Kličko?

Zajímavý je i postoj německého kancléře Olafa Scholze. Ten označil Trumpovu surovinovou politiku vůči Ukrajině za "sobeckou" s tím, že ukrajinské zdroje mají v prvé řadě pomoci financovat její potřeby po skončení války.

Dá se čekat, že Trump na tento vzkaz z Berlína od končícího německého lídra brát zřetel nebude.

Miloš Balabán, Právo