Zamíchá obilní karta volbami?

Válka na Ukrajině přináší další komplikaci pro Evropu – přebytek ukrajinského obilí, které nelze vyvézt kvůli zablokovaným černomořským přístavům obsazených Rusy.

Mělo se to řešit tranzitem přes sousední země Ukrajiny, aby pokračovalo do zemí v Africe a na Blízkém východě. Jenže k tomu nedošlo.

Zůstalo na cestě a způsobilo ekonomický kolaps – cena obilí, kvůli přebytkům dramaticky klesla a farmáři a zemědělský sektor v Polsku, Maďarsku, Rumunsku a Bulharsku na to doplácejí.

Nejvíc je zasaženo Polsko. V roce 2021 dovezlo z Ukrajiny okolo 100 tisíc tun obilí, minulý rok to bylo neuvěřitelných 2,45 milionu tun. Mezi rolníky to vyvolává velké vášně. Ministr zemědělství z vládnoucí strany Právo a spravedlnost Kowalczyk byl za nezvládnutí situace s dovozem nucen rezignovat.

Faktický polský lídr, předseda Práva a spravedlnosti Kaczyński rolníkům řekl: "Ukrajinu budeme podporovat v jejím boji proti ruskému okupantovi. Ale cílem dobré vlády je především podporovat vlastní občany. Je také v zájmu Ukrajiny, aby v Polsku nevypukla krize," prohlásil.

Následoval zákaz dovozu ukrajinského obilí a dalších produktů – cukru, ovoce, masa a mléčných výrobků. K podobnému zákazu se odhodlalo i Maďarsko. Slovensko pak zakázalo zpracovávat naskladněné ukrajinské obilí z důvodu výskytu pesticidu, který není v EU povolen.

Velkou politickou nervozitu zažívá i Rumunsko, které ukrajinské obilí nedováželo a teď se na ho trhu objevilo 570 tisíc tun. Bulharští farmáři kvůli neprodanému obilí a slunečnic na tři dny zablokovali hraniční přechody s Rumunskem.

Zřejmě nazrává konflikt mezi členskými státy a Evropskou komisí. Ta odmítla zavedení kvót a cel na ukrajinské obilí, a naopak prodloužila jeho bezcelní dovoz o rok, do června 2024. Předsedkyně komise Leyenová prohlásila, že jednostranné kroky v obchodní politice jsou nepřijatelné, neboť obchodní politika je výhradně kompetence Unie.

Jenže v praxi je košile národního zájmu bližší než unijní kabát. Nespokojenost rolníků může totiž ovlivňovat vnitřní politiku v řadě zemí na východě EU. I v tom smyslu, že poklesne podpora Ukrajině. "Obilní karta" se jistě objeví i ve volbách. Nepochybně v Polsku, kde Kaczyńského Právo a spravedlnost chce potřetí obhájit mandát.

Na Slovensku nečekaná krize nahrává bývalému premiérovi Ficovi, který má podle průzkumů největší podporu veřejnosti před volbami koncem září. Netají se přitom odmítavým postojem k protiruským sankcím a dodávkám zbraní na Ukrajinu.

Obilní hlavolam také ukazuje, že hýřit sliby o členství Ukrajiny v EU není příliš zodpovědné, a to hlavně vůči Ukrajincům. I v míru bude vyřešení toho, jak ji integrovat do pravidel složité zemědělské politiky Unie až nadlidský úkol.

Miloš Balabán, Právo